-1-

962 44 5
                                    

- Z pohledu Yuria-

Zdálo se mi to být věčnost než přijdu na řadu. . . A pak konečně rozhlas. . . A na led přijde Ruská víla neboli Yuri Plisetsky z Ruska. . . Je to výherce juniorského GP ( Grand prix). Bude Bruslit na o lásce: Agape.

Přišel jsem na led a něják to odbruslil.

Zvládl jsem to... j-já to zvládl!

Spadl jsem na led a začal brečet jako to prase který trénuje Viktor.

Teď mne trénuje Yakov bývalý trenér Viktora.

Šel jsem se posadit na lavičku, a opět jsem slyšel rozhlas.

A to bude první místo!

Slyšel jsem jen toto a to mi stačilo byl jsem spokojený.

Pak na led přišel devatenácti letý Otabek Altin z Kazachstánu též přezdívaný jako Kazachstánský hrdina.

V tu chvíli jakoby se moje srdce zbláznilo. Nikdy jsem takový pocit neměl. Bylo to úžasné.

Když už všichni odbruslili tak na ledě zbyl pouze rolbař. . . Věděl jsem že je čas jít.

Vzal jsem si svou sportovní tašku značky Puma.

Ale jakmile, jsem vyšel z areálu stadionu začali mě nahánět fanynky.

Když jsem po uběhlém maratonu našel skrýš za zdí, všiml jsem si že jedna z nich sebrala můj odpadlý vlas.

Nechutné . . . Když jsem se otočil do leva tak jsem viděl něho. . . Otabek. . .

-Z pohledu Otabeka-

Viděl jsem že má Yuri problém se zbavit fanynek tak jsem chtěl pomoct.

S nastartovaným motorem u mé motorky připravený odjet jsem ještě naší víle hodil helmu, a zeptal jsem se ho jestli jede.

Jen přikývl, nasadil si helmu a naskočil.

Chytl se mě za boky a já měl divný ale zároveň hezký pocit.

- Z pohledu Yuria-

Rychle jsem nasedl a chytil ho za boky, cítil jsem jak se zatřásl. . . Hned jak se rozjel tak si to natáčeli mé fanynky. když jsme zastavili u nějáké kavárny, tak jsme se hned zapletli do rozhovoru.

-Z pohledu Otabeka-

Zakecali jsme se a skončili jsme spolu u stolku s kávou. No takže můžeš mi říkat Beka a je mi devatenáct.

Okamžitě zareagoval a představil se, ale už o něm vím vše, ono se to nezdá ale když jste outsider jako já můžete svůj čas použít k vyzvýdání o vašem oboru a lidech v něm.

Skončily jsme spolu na hotelovém pokoji ale já spal na gauči a Yuri v posteli.

A jelikož jsem hned ráno musel za svým trenérem , tak jsem mu na nočním stolku nechal vzkaz.

Neovládl jsem se a pohladil jsem ho v jeho hebkých a blond vlasech.

Teprve pak jsem odešel.

Konec první kapitoly

Bílý tygr a hrdina KazachstánuKde žijí příběhy. Začni objevovat