-10-

296 26 4
                                    

-Z pohledu Yuria-

Když jsem se dosprchoval a šel se obléct do Bekovo ložnice, viděl jsem že mu přišla zpráva, a jelikož jsem moc zvědaví tak jsem se na jeho mobil podíval.

Byla to zpráva od té ženštiny, ta která se mnou většinou trénovala a pokukovala po tom Kazachovi s kterým jsem se několikrát vyspal a chodím s ním... Teda doufám.

Začal jsem opatrně víc pátrat v jeho mobilu.... A nestačil se divit..

"Dělá si ze mě prdel?!" Špitl jsem potichu.

Na obrazovce jeho mobilu jsem viděl fotku jak ho ta kráva líbá..

A bylo to pár dní předtím než jsem přiletěl.

Nechal jsem mobil mobilem a šel si sbalit.

Opravdu nemám náldu mluvit s někým kdo mě podváděl ve vztahu.

Naházel jsem věci do tašky a zavolal dědovi že už se vracím, ať mi dá tak hoďku max. hoďku a půl.

Otevřel jsem dveře vyšel jsem z nich a opatrně je zavřel, aby se Altin neprobudil.

Šel jsem dlouhou cestu na bus a přitom jsem poslouchal punkové songy..

Zrovna mi do sluchátek zazněla Basket Case od Green Day když uhodil první blesk.

Rychle jsem doběhl na bus a posadil se dozadu.

Pršelo a já měl celou cestu před sebou.

-Z pohledu Otabeka-

Probudil jsem se někdy ráno, možná... Půl sedmé?

"Yuri?" Zavolal jsem v domnění že drobný blondýn je ještě u mě doma.

"Yuri.. si tu?"

Zvedl jsem se a šel se podívat po domě.

Nikde nikdo, ani papírek nenechal.

Měl jsem o něj strach tak jsem mu chtěl napsat.

Všiml jsem si že mám otevřenou galerii, i když jsem do ní včera nekoukal, teda alespoň si to nepamatuji.

No to je jedno.. napsal jsem Yurovi zda je v pořádku.

"Prší" Řekl jsem sám pro sebe.

Uvařil si čaj a pustil si díl Game of thrones.

Dokoukal jsem Game of thrones, tento díl byl slabší ale i tak.

Neodepsal..

Vážně? Až teď mi to došlo..

Yuri musel vidět fotku Mily jak mě líbá proti mé vůli a vyfotila to na mobil.

Bože, musí být tak naštvaný, povzdychl jsem si.

Tak strašně jsem to posral...

-Máte jednu novou zprávu-

Pípl mi mobil, byla to Mila...

Chtěla na kávu.

Odmítl jsem a neměl co dělat..

-Z pohledu Yuria-

Cesta busem byla zdlouhavá a nudná...

A konečně ... Jsem tu... Doma..

(Povídání o nudné půl hodině jízdou busem jsem přeskočil)

Když jsem přišel domů, nebyl tu děda...

Asi je v hospodě, pomyslel jsem si.

Lehl jsem si na gauč a usnul.

Po pár hodinách jsem se probudil a měl jsem novou zprávu na mobilu.

Byl to Altin.

Ten co mě zklamal.

Odepsal jsem velice chladně...

Jen jsem napsal že jsem v pořádku.

-Z pohledu Otabeka-

Konečně odepsal.

"Hele já vím že si viděl tu fotku a... Ona to udělala bez mého souhlasu.. A vyfotila...Já.. měl jsem ti to říct dřív.. Promiň posral jsem to. Pochopím když nebudeš chtít pokračovat ve vztahu..."

Vypl jsem mobil..

Pamatuji si že jsem si vzal alkohol... A prášky na spaní...

V domnění že jen usnu...

Pak už bylo jen černo...

A já si nic nepamatuji...

-Z pohledu Yuria-

Napsal mi Altin..

Údajně to bylo proti jemu a on je dost upřímný člověk..

Napsal jsem mu, neodepisoval.

Začal jsem se bát a tak jsem hned nazul své boty, nasadil mikinu a šel na bus.

Rychle jsem docválal k Altinovo domu.

Vím kam si dává náhradní klíč.

Takže jsem odemknul a vešel.

Zděsil jsem se, Altin ležel na zemi s lahví whiskey a s prášky na spaní..

"Beko!"

-Dám mu pár facek v domnění že se probere-

Zavolám rychle záchranku.

"Dobrý den, prosím vás můžete přijet na ulici (ulici vynechám a i čislo domu abych mu zanechal soukromí), Mám tu někoho kdo se otrávil alkoholem a léky na spaní."

"Dobrá za 10 minut jsme tam, dejte mu nohy na zeď a podepřete mu hlavu polštářem a snažte se ho ovlažit mokrým hadrem na hlavě."

"Dobře, naschledanou"

"Naschledanou"

Rychle jsem mu dal nohy na zeď , podepřel mu hlavu a dal mu na hlavu mokrý hadr.

"Ty jsi fakt kokot Altine!"

-složil jsem se k zemi a začal brečet-

Naposled jsem brečel asi v 6 letech... A to mě bodla vosa...

Uklidnil jsem se a záchranáři zazvonili na zvonek, rychle jsem otevřel.

"Dobrý den"

"Dobrý den"

Záchranáři nabrali Beku na nosítka...

Rychle ho přenesli do auta...

Ani nevíš jak jsem se o tebe bál...

Poprosili mě o tvoje i mé osobní údaje...

Pak odešli a řekli že mi pak zavolají.

Byl jsem zděšený...

Chtěl jsem tě políbit...

Chtěl jsem tě obejmout..

Chtěl jsem tvé tělo a tvou přítomnost...



-Konec desáté kapitoly-

Tak co lidi? Jak se vám líbila trochu ponurejší část? :D

Po dlouhé době jsem se rozhodla že napíšu další část.

Děkuji za podporu a nemusíte zoufat.

Určitě bude další část :).

Jinak jak šel první den školy? :).











Bílý tygr a hrdina KazachstánuKde žijí příběhy. Začni objevovat