SmuGo-Náraz

Epilog

A/N: Přidávám rovnou další část. Vše je vysvětleno na konci. Enjoy :3 

Ráno...

Šimon:

Probudil jsem se do krásného rána. Otevřeným oknem mi do pokoje zpívali ptáčkové a prozařovalo ranní slunce. Vše by bylo v pořádku, kdybych vedle sebe nepocítil velké prázdno. Otočím se a zjistím, že Dan vedle mne už dávno není. Byl jsem z toho trochu smutný, protože jsem se chtěl s ním po ránu trochu mazlit. Jo je to trochu přeslazený, ale po tak dobré noci, když jsem dělali tamto a to další, tak se prostě musím červenat. Aaaaaaah. Vstal jsem z postele oblékl si trenky a delší vytahané, bílé tričko s potiskem říkající : ADORABLE. Protáhnu se a a prohrábnu si vlasy. A jdu za vůní směrem do kuchyně. Aaach krásně to tu voní.

Dan:

Ráno jsem se vzbudil dříve než on. Chvíli jsem se jen koukal na ten jeho spící, roztomilý obličej. A když jsem se nabažil té jeho rozkošné tvářičky, vydal jsem se do kuchyně. Uvařil jsem si kávu a začal dělat těsto na palačinky. Doufám, že mu budou chutnat. Po nějaké době jsem měl hotovo a sám jsem si s kávou a pár namazanými palačinkami sedl ke stolu. Projížděl jsem na telefonu sociální sítě, když ke mně přišel Šimon a obmotal kolem mne ruce. „Dobré ráno sluníčko" řekl jsem mu do ouška. „Dobré,  proč si semnou ráno nezůstal v posteli trochu déle?" odpoví mi vzápětí. „Ale chtěl jsem svému sluníčku udělat snídani" řeknu a podávám mu talíř s palačinkami namazanými nutellou. 

Šimon:

Bezmyšlenkovitě si vezmu talíř a pustím se do jídla. Musím uznat, udělal to vážně skvěle. „Jsi ta nejúžasnější kuchařka!" sdělím mu své hodnocení. „Děkuji, je to pro mne velká pocta" odpoví a mrkne na mě. Je vážně skvělí. Poté co dojím, dám nádobí do dřezu napustím si horkou vodu a začnu ho hned mýt. Mezitím se ke mně Dan zezadu přišourá a obejme mě zezadu.

„Jsi to nejlepší, co mne mohlo potkat" řekne a více se přitulí.

„Nápodobně" odpovím a přitom vkládám poslední hrnek na odkapávání a poté si ještě utřu ruce.

V tom si mne Dan přetočí čelem k němu a začne mě jemně líbat. Svýma rukama mě hladí po zádech a já těmi svými lehce tahám jeho vlasy. Po překrásné ranní dávce lásky, jsem se musel odtrhnout pro nedostatek kyslíku. Zadíval se mi do očí a  já jsem věděl, že on je ten náraz, který mi měl v životě dát úplně vše.

„Miluju tě"

Lidi, jsem strašně ráda, že jsem měla tu čest napsat a hlavně dokončit tuto knihu.

Strašně moc děkuji za podporu, jak v komentářích, tak také ve votech.

Ano, velmi se omlouvám, že mi to trvalo tak dlouho a ano velmi se stydím.

Zase bych chtěla, ale pogratulovat těm co to vydrželi a dočetli až do konce.

Jsem vám velmi vděčná.

Tak zatíííím ČUS XD u možné další knihy, která se mi rýsuje v hlavě *hihhihi*