Za mezikolejní vztahy ✓ /PROBÍHÁ KOREKCE/

91. Zmijozel versus Nebelvír - část druhá

„Pottere, Malfoyi! Jsou vaše týmy připraveny?!“

Po poslední otázce Lee Jordana se na Fámfrpálovém hřišti rozprostilo napjaté ticho, které rušilo jen slabé šustění kolejních vlajek, které se líně vlnily pod náporem slabého, letního vánku. Studenti přestali skandovat, pískat a tleskat. Zmijozelští přestali pokřikovat na Nebelvírské a lvi zase na ně. Všichni totiž netrpělivě a s očekáváním hleděli na dnešní hráče obou týmů, sedící na košťatech ve vzduchu.

Pansy si skoro rozdrtila palce na obou rukách, když soustředěně a s přimhouřenýma očima zírala na členy svého kolejního týmu. Seděla strnule, srdce jí rychle tepalo vzrušením a dýchala poměrně těžce. Jeden by si mohl myslet, že je docela divné, že Fámfrpál, který ani sama nehraje, takhle prožívá, ale... Merlin, vždyť ona je vážně největší fanynkou všech dob, jaká kdy spatřila světlo Bradavické školy. Jako vážně, Fámfrpál byl pro ni sportem, který milovala každou částí svého těla a když hrál Zmijozel, nic důležitějšího pro ni v tu chvíli neexistovalo. Proto odložila přemýšlení nad tím, proč Blaise vlastně políbila a proč se u toho cítila tak, jako by se jí právě vrátila nějaká její ztracená část, na později. Otázkou, co přesně tenhle jejich polibek vlastně znamenal, se budou muset zabývat později. Nejlépe až po tom, co Zmijozel dnešní zápas vyhraje a lvi odkráčí jako poražení.

Theo vedle ní seděl taky strnule. Ale jen proto, že přeskakoval pohledem ze své fialovovlasé bývalé přítelkyně na komentátora, kterého měl v plánu po zápase roztrhat na kusy a ručně mu vysvětlit, že Cassiopeiu na žádné rande pozvat nemůže. Jako... teoreticky by ji pozvat mohl, že ano, jelikož Cassi je vlastně momentálně volná, ale prakticky to nešlo, protože... No, protože prostě Theodore Nott. Tečka. A pokud měl Lee Jordan nějaký pud sebezáchovy a pokud ho někdo během zápasu upozorní, kdo že byl jejím přítelem a že se s ním tahle fialka rozešla sotva před pár hodinami, dá od ní raději ruce pryč a své prupovídky si nechá pro sebe. V Theovi se totiž ráno něco zlomilo a vztek, který dokázal úspěšně ovládat rok a pár měsíců, už nebezpečně bublal pod povrchem a vyčkával na správnou příležitost, aby se mohl projevit v plné síle. To, co provedl ráno v chlapecké ložnici, bylo naprosté nic v porovnání s tím, co udělal pár týdnů před bitvou o Bradavice, když ho tehdy taky zavalila vlna nadpozemského vzteku. Naposledy, když se přestal ovládat a nechal si mozek naprosto zatemnit rozčílením, to odpykal - zaslouženě - jeho vlastní otec... Zatraceně, kdyby se tenkrát do jejich domu neočekávaně nepřeletaxoval Goylův otec, ten jeho vlastní by byl zřejmě už po smrti... Ale o tom zase jindy, momentálně je potřeba soustředit se na dnešní zápas a nezaneprázdňovat si hlavu minulostí, kterou tak jako tak nedokáže změnit.

Hermiona seděla na tribuně nikoho a prsty levé ruky, okolo které měla přivázanou zmijozelskou šálu, si nervózně žmoulala spodní ret a s očima přimhouřenýma zírala na všech čtrnáct hráčů, kteří stále ještě nehybně stáli ve vzduchu na místě a cosi mezi sebou řešili. A byla napnutá jak struna. Teda přesněji, byla napnutá jak šaty pastelově žluté barvy, které na sobě měla její sokyně Astorie a které té černovlasé hitparádě neuvěřitelně slušely. To musela uznat i ona sama. Ale teď není čas na chválu té prokleté zmijozelky, a tak se vrátíme zpátky k nebelvírské čarodějce, která stále mžourala na dnešní hráče. Především ale očima propalovala svého blonďatého přítele a upřímně doufala v to, že to bude právě on, kdo dneska chytí Zlatonku. Možná to bylo vůči Harrymu trochu nefér, ale... Promerlina, vždyť Harry chytí Zlatonku téměř vždycky! Tak proč se projednou z výhry nemůže radovat právě Draco?

Madam Hoochová se postavila s camrálem v ruce a s píšťalkou mezi rty pod poletující hráče a Fámfrpálovým hřištěm zavládlo takové hrobové ticho, že škytnutí členky medovinového tria, Sybily Trelawneyové, tohle ticho prořízlo jako hrom přicházející bouřky a většina studentů sebou dokonce trhla mírným leknutím. Horácio Křiklan směrem ke své kolegyni podotkl, že by si s tím jejím ustavičným škytáním pro jistotu měla zajít na kontrolu k lékouzelníkům u Svatého Munga a Hagrid na jeho slova horlivě přikyvoval svou obrovskou, chlupatou hlavou. Tesák, který měl hlavu položenou na stehně svého poloobřího pána, líně zvedl oči a zamlaskal. Zřejme se slovy Křiklana souhlasil taky. Sybila na to jen nezúčastněně pokrčila rameny, přes své popelníkové brýle zamžourala do dálky a následně si vytáhla z vnitřní kapsy svého podivného pláště lahvinku Cherry a lokla si.