Život s ním? DOKONČENO

21.

Lehli jsme si do postele a za chvíli jsme slyšeli odemikání dveří.Hned jsem přiběhla a zeptala se Mikeho ,,Tak jak bylo v restauraci s tvojí přítelkyní?" ,,Není to moj-Počkat v restauraci?Ty jsi mě sledovala?" ,,Jo,trochu on...mě přemluvil Martin"řekla jsem a ukázala ne něho ,,Počkat cože?"zeptal se Martin ,,Nesváděj to na něho.No a tak mám přítelkyni vadí?" ,,No,že ses mi nepochlubil"Jen protočil očima a odešel do svého pokoje.Šli jsme si s Martinem lehnout ,,Aa jak to máš vlastně s Vláďou? "Zeptal se mě.Všechno jsem mu řekla.Od toho co jsem se s ním pohádala,až po to co jsem se šla klukům znovu omluvit.Na chvíli jsem utichla ,,Štěpán mě pozval dovnitř a pak jsem se seznámila s Pepou a on pak řekl,že mě někde viděl,tak jsme šli do heho pokoje a tam-" utřela jsem si slzu,která se mi zrovna kutálela po obličeji. ,,-Uviděla jsem článek" ,,Ano,ten jsem viděl"přerušil mě Martin.Koukla jsem na něj a pak spátky k mým rukám,které jsem si mýjela. ,,Takže jsem pak zůstala v pokoji sama kde jsem asi usla,to už si ani nevzpomínám.Vzbudila jsem se v posteli.Rozbrečela jsem se a rychle rožla světlo.Vedle mě ležel Štěpán,normálně jsme si povídali,ale pak-"stekli mi další slzy ,,Pak mi řekl,jestli ho třeba nepolíbím.Já řekla ne a on mě chytil,dal pod sebe a začal mě líbat.On v tu chvíli měl pravdu,ale pak jak mi odhrnoval triko,tak...tak-"rozbrečela jsem se.Martin mi otevřel náruč,kterou jsem přijala. ,,Jak to bylo dál?"zeptal se mě a u toho mě uklidnoval a hladil po zádech a po vlasech. ,,No pak ja se vzpínala,ale jak bych se mohla proti nemu bránit.Jako jo,něaké ty obranné schopnosti umím,ale prostě nemohla jsem se hýbat.No...pak jsem zakřičela a do pokoje přiletěl Pepa.."řekla jsem a více se k Martinovi přitiskla.Houpal pomalu od strany na stranu. ,,..Pak to bylo lepší spala jsem u Pepi.Ráno jsem odešla.Došla jsem domů a řvala na mojí mamku.Poté co jsme se zamkla v pokoji,tak jsem na zemi usla.Šla jsem do parku a tam uviděla Vláďu a "dotáhla" ho domů kde jsem ho seřvala a on mi po mi zašeptal,že to zvládneme spolu jestli ho pořad miluju,dal mi malou pusu a odešel...pak se nic zajímavého nestalo"řekla jsem.Martin se na mě koukl smutným výrazem.

Leželi jsme a spali.Teda Martin spal.Já nemohla.Šla jsem se ven projít do parku.Byla tma,černo černá tma. Jenom svítily lampy na dřevěné lavičky. Jak jsem se procházela,tak jsem v dálce viděla jakousi postavu,která sedí na lavičce. Prošla jsem kolem daného člověka a poznela jsem,že je to Vláďa. Hned ksem se zastavila a koukala na něho. Po chvíli si mě všiml a usmál se. Byl to provinilý úsměv. Šla jsem si k němu sednout ,,Co tady děláš takhle pozdě?"zeptala jsem se ho ,,To se chci zeptat já"řekl a koukl na mě ,,No,nemůžu spát,štve mě to" ,,Co?"zeptal se mě ,,Jak to mezi námi funguje.Pořád se hádáme.Chci aby to skončilo.Moc tě miluju"řekla jsem ,,Vždyť já tebe taky"dal mi polibek na tvář a já se usmála ,,Napadlo mě,jestli nechceš jet na výlet spolu ještě s kámošema" ,,Jo,ráda"řekla jsem a on mě objal a přitáhl si mě blíž. Chvíli jsme tam seděli a povídali si ,,Vláďo?" ,,Ano?" ,,Já už půjdu jo?Už jsem unavená" ,,Jo já taky,tak tě alespoň doprovodím"...