11.

317 21 0
                                    

Vzbudila jsem se na gauči u kluků.Slyšela jsem hlasy.Že by to byl sen? ,,Už si vzhůru?"zeptal se mě Radek a koukl na mě.Vláďa tady nebyl. ,,Kde-Kde je Vláďa?" ,,No to se chceme zeptat my.Štěpán nám tvrdí,že za nic nemůže" ,,Takže to nebyl sen?" ,,Co?" ,,No takže nebyl sen"řekla jsem,lehla jsem si a dala si ruce na tvář ,,A můžete mi někdo vysvětlit,co se stalo?"řekl Kuba ,,Prosím Kubo,neřeš to.Štěpa za nic nemůže to já"řekla jsem,vztala
a šla si pro mobil.Bylo 10:30.Šla jsem do koupelny se odlíčit a dala si jenom trochu korektor,protože jsem měla kruhy pod očima.Došla jsem spátky na gauč ,,Byla jsem nahoře se Štěpánem a už od začátku se mi líbil..."začala jsem mluvit ,,...no a jak si Štěpa sedl ke mě,když si dával na nabíječku mobil,tak jsem ho chtěla políbit.Ze začátku odporoval,ale já..."rozbrečela jsem se a utekla do koupelny kde jsem se zamkla a sjela po dveřích,,Verčo otevři!"slyšela jsem kluky ,,Něco si uděláš"pak bylo ticho,slyšela jsem jenom kroky,které šli ode mě.Vzala jsem svůj mobil z kapsy a koukla se na messenger.

Uživatel My Prince si vás
zablokoval,nemůžete odpovídat na
zprávy.

Ne,tohle je snad zlý sen?První kačka,teď Vláďa...jak to půjde dál?Ve škole přestali šikanovat,ale co když znova začnou?Postavila jsem se šáhla po klice a zhluboka se nadechla.Odemkla jsem,nikdo v obýváku nebyl,tak jsem vzala papírek a fix.

Promiňte,odešla jsem,moc,moc,moc se omlouvám,tak akorád jsem tady zavázela.Štěpánovi se taky omlouvám,on za nic nemůže...doufám,že nejste na naštvaní a budeme dělat,že se nic nestalo a budeme normálními přátely,teda jestli chcete vy.
-Verča

Dopsala jsem poslední slovo a šla se obléct a obout.Vyšla jsem směrem k nádraží.Šla jsem dlouho.Koupila jsem si lístek na vlak,který mi jel za 15 minut.

Nastoupila jsem do vlaku k něaké starší babičce.Někoho mi připomíná,ale asi si pletu.Dala jsem si sluchátka do uší a pustila si písničky.Najela mi tam smutná písnička u které jsem nezapoměla brečet. ,,Co pak se stalo holčičko?"zeptala se mě starší paní.Já se na ní koukla a sundala si sluchátka ,,Neboj můžeš mi věřit"
,,No víte,já jsem měla přítele a my jsme jeli k jeho kamarádkům,ze začátku se mi líbil jeden z těch kamárádu a my šli s tím kamarádem nahoru,to už jsme se trochu poznali aaaa,pak jsme se políbily,teda on nechtěl,ale pak se přidal.Já jsem se s tím kamarádem nechtěla vyspat,jenom políbit.No pak nás můj přítel nachytal"řekla jsem a koukla jsem se na tu paní ,,Jestli tvůj přítel má pochopení a jestli tě miluje vrátí se k tobě,ale nesmíš to uspěchat" ,,Děkuji a nashledanou,já už vystupuji"řekla jsem,když zastavil vlak na mojí zastávce ,,Ahoj"řekla mile paní a zamávala mi.

Došla jsem domů a plácla sebou na postel a začala brečet.Rodiče nejsou doma a brácha přijde za deset minut domů.

Slyšela jsem ve dveřích zámek. ,,Jsem domá!!"slyšela jsem Mikeho.Došel ke mě do pokoje. ,,Co se ti stalo?" všechno jsem mu řekla...

Život s ním? DOKONČENOKde žijí příběhy. Začni objevovat