29.

314 18 11
                                    

,,Musím"odvětila jsem mu a šla jsem zpátky do obýváku. ,,Vypadáš hrozně...měla by jses vyspat"řekla starostným hlasem a dešel ke mě. ,,Všichni!Všichni mě poučujte!"dala oči ve sloup a rozhodila rukama. ,,Máš kruhy pod očima a jsi jen kost.Jedla jsi vůbec?"zeptal se mě a já ho ignorovala. ,,Měla by jsi jít na vzduch,šla jsi vůbec ve-" ,,Bože nech mě!"řekla jsem a odešla do pokoje.Nezapoměla jsem prásknout dveřmi.Spadla jsem na postel.

---

Čtyři měsíce.Čtyři měsíce uběhli.Vypadám hrozně.Ve zprávách?Nic.Žádná Terka.Žádná zpráva o ni.Zazvonil zvonek.Dokulhala jsem ke dveřím.Už ani nemám sílu chodit. ,,No to si děláš...Co-co se ti stalo?" ,,Aha...ty přijdeš po třech měsícech"řekla jsem potichu.Ani nemůžu mluvit. ,,Já...promiň,myslel jsem,že už jsi v pohodě"řekl a poškrábal se na zátylku ,,Chceš dovnitř?"zeptala jsem se ho a on jen přikývl. ,,Jak dlouho si nejedla?"zeptal se mě Vláďa a šel do kuchyně. ,,Nevím"odpověděla jsem potichu a sklopila zrak.Pohladil mě po tváři a dal mi malý polibek do vlasů. ,,Udělám ji jídlo"řekl a šel ke kuchyňskému pultu.Začal mi zvonit telefón.Na obrazovce jsem viděla jméno "Platina" Jasně,mu to budu zvedat.Málem mi v minulosti ublížil.Na to se nedá zapomenout.Kluci mi volají každý den.Všichni tři.Ale já jim to vypnu.Nechci další ustarostlivý hlas slyšet.

Šla jsem si lehnout na gauč a vzala si Duffyho na nohy.Už je velký.Má něco přes půl roku.Ale i on a další mě pořad drží na živu.Nevím,co bych dělala,kdybych je opustila.Spíš co by oni dělali.Mají mě vůbec rádi?Co když mě nesnáší?Bude jim to jedno?Ale i tak.Je tady Duffy.Toho bych tady nenechala.Je štěně.Má být šťastné a místo toho je smutný i se mnou. ,,Na tady máš"řekl Vláďa a dal mi jídlo.Hodně jídla.Vzala jsem chleba s pomazánkou a se vší silou ho držela.Heh, tohle je pro mě taky těžký.Chleba jsem zase položila.Protože jsem to slyšela.Po čtyřech měsících.Zprávy.O Terce.Nemohou jí najít.Vzala jsem mobil a vytočila číslo.Mluvila jsem o místě,kde by mohla být.Zavezou mě tam. ,,Lásko?"zašeptala jsem ,,Ano?"vyšel z koupelny Vláďa ,,Jedeme" ,,Kam?"zeptal se ,,K jezeru"řekla jsem ,,Konečně"řekl a šel pro mikinu a mě taky. ,,Ale já...nemůžu moc chodit"řekla jsem a koukla na něj.Koukl na mě zpětně lítostným pohledem a koukl do země. ,,Pojď"vzal mě na ramena.Držela jsem se ho co nejvíc to šlo.

Sedli jsme si do policajního vozu a jeli,tam kam jsem dikztovala.Dojeli jsme k lesu.Vláďa mě vzal opět na ramena.Došli jsme k jezeru.Ukázala jsem jim kde by v místech mohla být.

---

Vzala jsem si černé šaty a koukla na sebe do zrcadla. ,,Nemysli na to"řekl Vláďa a objal mě za zadu.Koukla jsem na nás do zrcadla.Pořád jsem jenom kůže a kost.Teda,trochu se to lepší. ,,Jdeme?"zeptal se mě Vláďa a schoval tvář do mého ramene. ,,Em..jo"řekla jsem potichu a smetně se na sebe koukla.Vláďa mě pustil z obětí a vydali jsme se na pohřeb.Dojeli jsme tam.Moc lidí na mě.Šla jsem k rakvi a  pohladila jí. ,,Proč umřela takhle brzo?Měla celý život před sebou"zašeptala jsem a nekontrolovatelně (Boožeeee dlouhé a náročné slovo na 😂) se mi skutáleli slzy po obličeji.

---

Hmmm😂😂o rok později

,,Dělej lásko!Nestíháme!"zakřičela jsem přes celý byt. ,,Jo!"křikl Vláďa na mě ,,Em..Vláďo?"zastavila jsem ho. ,,Pěna na puse není hezká"řekla jsem a setřela mu jí ,,Jo díky"řekl a dal mi pusu do vlasů.

,,Hm..není to tady špatné"řekla jsem po prohlídnutí posledního pokoje. ,,Není no.Myslíš,že na rodinu,by to stačilo?"zeptal se mě a koukl na mě ,,Hele,jako.Nebuď na mě hr hr."řekla jsem a vlepila mu...pusu (😂😂joooo😂).

,,Tak jo,bereme"řekl Vláďa s úsměvem.Konečně si koupíme byt.

---

Koupili jsme nábytek a nastěhovali tam něaký i z sterých bytů.Náš starý byt patří Mikemu a Báře,se kterýma se dali dohromady,před půl rokem.S Bárou se hodně bavím.Dá se říct,že jsme nejlepší kamarádky. ,,Jo dneska jdeme ke klukům"řekl Vláďa ,,Jo"řekla jsem a usmála se na něj.Ale...ale ho nechci vidět. rok a půl jsme spolu nekomunikovali (Fuj další dlouhé slovo😂😂)Pořád se ho bojím.

Došli jsme k domu a Vláďa zazvonil.Najela mi husí kůže.Otevřel nám Pepa. ,,Ježiš jak dlouho jsem tě neviděl trpaslíku"řekl a objal mě ,,Hahaha moc vtipný"hrála jsem uraženou ,,Nojo jsem vtipný,nemusíš mi to říkat"řekl a udělal výtězný pohled.Po chvíli přišel i Kuba a já ho běžela obejmout.Štěpu jsem nikde neviděla.Bylo mi ho líto.Ale asi to tak bylo lepší.

Seděli jsme na gauči a povídali si.Usyšela jsem zámek.Ne,ne,ne!Uslysela jsem mi známy hlas,ktery mě ubíjel. ,,...No a jak jsem šel tak jsem zakopl a sletěl"řekl Štěpán na kterého jsem neviděla,jelikož byl v chodbě.Slyšela jsem ženský smích.A Štěpánův samozdřejmě taky. ,,Ty jsi moje trdlo"uslyšela jsem a i viděla tu osobu.Koukla jsem na ně.Holka,možná trošku starší než já.Byla vysší.O hodně.Bruneta.Dlouhé nově rovné zastřižené vlasy.Přišla mi divná.Taková?...namyšlená?Aby to bylo slušně.Koukla jsem na Štěpána,ktery si mě osobně ani nevšiml.Nebo to zahrál dobře. ,,Počkej,tak tady chvilku zůstanem ne?"řekla a chytla Štěpánovu ruku a otočila ho.Koukla jsem mu do tváře a vybavil se mi první střetnutí.Jak jsme se viděli.Koukla jsem na něj a zvedla se.Rychlím krokem jsem došla do předsíně.Slyšela jsem dupání na schodech.To mě v tuhle chvíli nezajímalo.Chytla jsem kliku,ale něčí ruka mě zastavila. ,,Promiň,je to rok.A minulost je minulost"řekl s pohledem na svoje,asi v tuto chvíli zajímavé boty...

Fuuuha,dneska jsem přeskákala ten děj😅😂
Jooo vím NIKDO NEMĚL UMŘIT,NEBO SE MU NĚCO STÁT,ALE TOHLE JSEM MĚLA V PLÁNU.Chudák Terka XD

Život s ním? DOKONČENOKde žijí příběhy. Začni objevovat