...ráno jsem se vzbudila v posteli sama.Rozhlédla jsem se po Pepově pokoji a sedla si.Popadla jsem svůj mobil a vyděla nespočet zmeškaných hovorů od rodičů,Mikeho a Vláďi.Kašlu na to.Vztala jsem a sešla schody dolů a šla do kuchyně v Pepově dlouhém a černém triku s bílým nápisem "cool",mojich látkových kraťasecha a v mojich hrubých vysokých ponožkách.Prohrábla jsem si svoje mírně vlnité hnědé vlasy a koukla se z okna.Povzdychla jsem si.Proč se mi tohle děje?.Chci aby vše skončilo.Nechci aby jsem zažívala tohle. ,,Ahoj" řekl někdo za mnou a já se lekla ,,A-ahoj"řekla jsem a mile sw usmála. ,,Sluší ti to" ,,Nojo,Pepa ví co vybrat...a co Štěpán odjel?"zeptala jsem se Kuby,který zrovna si vyndával kostíka z ledničky (😂nojo kostíci😂). ,,Jo,nebo asi,chceš něco na jídlo?" ,,Ne to je dobrý,pak se převleču a pojedu domů" ,,Dobrý,klidně tady můžeš zůstat" ,,Ne,nechci otravovat" ,,Tak si alespoň vezmeš tu snídani" ,,Tak jo"řekla jsem a sedla si ke stolu ke Kubovi.
Měla jsem dojezené a zrovna se ozvaly klíčky ve dveřích.Oba jsme se zastavili a koukali kdo vejde. ,,,Čůs!"zařval Pepa.Uf..už jsem se lekla.,,Ahooj"řekla jsme a usmála se na Pepu. ,,Čau!"řekl Kuba.
-------
Došla jsem domů a odemkla dveře od bytu. ,,Kde jsi byla?!Víš jak jsme se o tebe báli?Máš domácí vězení,kdybys alespoň zvedla mo-" ,,Drž hubu!"zařvala jsem na mamku. ,,Nebudeš si na mě dovolovat!"řekla mamka a já se zamkla v pokoji,kde jsem sjela po dveřích a spustil se mi vodopád slz.Asi jsem na ní byla až moc drzá.Jako něaká troska jsem usla schoulená v klubíčku na zemi.
Ráno jsem se vzbudila a vyšla do kuchyně,kde nikdo nebyl.Naštěstí.Byl tam jenom malý papírek,na kterém bylo napsáno:
Ano,chápu tě,cítila jsem se stejně,ale příště na mě nenadávej a zvedej telefony.Láska bolí,když tě opustí partner.S Mikem a taťkou jsme odjeli k babičce.
Mamka
Ale on amě nechápe.Neví co se stalo u kluků.Neví nic!Běžela jsem do pokoje pro bundu a arychle jí na sebe hodila.Obula se a vyběhla ven z paneláku a běžela do parku.Vždy tady chodívá.Uviděla jsem ho.Rozběhla jsem se k něku a chytla ho za rameno. ,,Musíme si promluvit"řekla jsem.Hned na mě koukl provinilým výrazem.Je to pravda.Zatáhla jsem ho do našeho paneláku a pak ke mě do bytu.Šla jsem do kuchyně a ukázala mu na židli aby si sedl.Po té co učinil jsem se opřela o linku a začala mluvit.,,Víš,musím na tebe zapomenout a ty na mě taky.Nemůžeme být spolu" ,,A co se sta-" ,,Drž hubu!"překlikla jsem ho.Hned zmlkl ,,To,že chodíš i teď s tou blondýnou?Okey,chápu,když předtím,ale teď?" ,,Vždyť ty a Ště-" ,,Sakra drž tu hubu už!"zakřičela jsem na něj.Začala jsem chodit po kuchyni sem a tam. ,,Víš chci se ti omluvit"řekl a svěsil hlavu dolů. ,,Už nemůžem být dál spolu.."řekla jsem a koukla na něj
Ahooj!Tady je toková kadší část,ale psala jsem jí ve Fyzice😂😂,tak snad nevadí a ahoj😊
ČTEŠ
Život s ním? DOKONČENO
Fanfiction(Po dvou letech jsem se tady přihlásila, umiram na zánik mozkových buněk :) ) Varuji,ze začátku hodně cringe XD 18-náctiletá Verča chodí na vysokou školu,spolu s čtyřmi kamarády,ale když se odstěhuje,stratí kamarády a nikoho,kromě svého o dva roky...
