I fell in love with my murderer

Leave him alone!

Jimin's pov

  C-co...Co se t-to právně s-stalo?Ten kluk mě chytl za ruce, podkopl mi nohy a aniž bych se nadal, pevně mi držel ruce nad hlavou a seděl mi na pasu, T-to b-bolí!
 ,,AU! Promiň, nechtěl jsem ti ublížit, nic mi nedělej prosím!!!! Jenom jsem chtěl vědět, jestli se ti nic nestalo!!!"

Měl jsme velký strach..p-prosím, n-ne ubližuj mi. Na pevno jsem zavřel oči a klepal se pod ním. Můj huňatý ocásek jsme okamžite ze strachu omotal kolem nohy a ouška se mi přikrčila k hlavě. Nehodlám, aby je viděl a nechci, aby to někdo věděl.
   ,,Prosím neubližuj mi."
 fňukl jsem potichu. S velkou pravděpodobností mě ani neslyšel.

,,Jenom jsem se strachoval, jestli ti nic není, ležel si tu nehybně v rohu, kdy je škola ještě zavřená.." Po tváři mi stekla slza, lidi mě často šikanovali, ale ještě mě nikdo nešikanoval tak, abych skončil v nemocnici. Dnes tam určitě budu a nejhorší na tom bylo to, že jsem tam ani nemohl.

,,Kolik je hodin?" Huh? On..Promluvil? Pootevřel jsme oči a chtěl si ho prohlédnou, ale moje blond vlasy mi v tom zabraňovaly. Moc jsem mu do tváře neviděl, ale už podle jeho chladného a drsného hlasů bych řekl že bude nádherný. ,,Asi po páté..."

Řekl jsem potichu, ale on na to hned zareagoval. ,,Pět hodin ráno?!?! Děláš si srandu že jo? To jsem spal jen přes hodinu! Buď rád, že nemám náladu ti udělit nějaký trest." odpověděl chladným hlasem a já zrudl jak rajče. Opravdu, červenější rajče byste nenašli! T-trest?! Jaký?!

Chtěl jsem se mu vykroutit ze sevření, ale bohužel byl na mě moc silný. No zkuste si představit to, když se malé koťe postaví vlkovi, asi tak to vypadalo. Viděl jsem jeho lehký pohyb hlavy, kterým si mě prohlížel, pak ale c-co? Lehce zčervenal a olízl se? Proč? Co? Kdy? Jak? Proč!?
 Pak jsem si ale uvědomil, že jsem vlastně na sobě neměl košili! Stisk povolil a já z jeho silného stisku mohl vykroutit aspoň ruce, která jsem dal podél těla.

,,Um...M-mohl b-bys mě prosím p-pustit, j-já...P-potřebuji j-ještě dodělat svoji práci." řekl jsem s pohledem na jeho tvář, ale on byl očividně myšlenkami úplně někde jinde..proboha, hlavně ať nezačne slintat...

  Yoongi's pov

 Seděl jsem na něm a snažil se mu podívat do očí, které mu pořád těkaly ze strany na stranu před mým pohledem. Chytnul jsem ho tedy pod krkem a násilím mu hlavu nasměroval ke mně.

 Začal jsem studovat rysy jeho tváře, kde jsem si všiml jeho pronikavě šedých očí - pravděpodobně měl šedé kontaktní čočky , ve kterých se odrážel strach. Do nich mu padaly zlatavé vlasy a měl celkem pěkné, narůžovělé, plné rty, které by stálo za to okusit....
 Trochu jsem se zarazil nad svými myšlenkami.

 Do teď jsem měl ve svém životě pár holek a nikdy by mě nenapadlo, že bych takhle mohl přemýšlet o nějakém chlapci.
 Něco však na něm bylo zvláštní a tajemné, něco co mě uchvátilo hned jak jsem se na něj podíval. Překvapilo mě i, jak naše těla pasovala přesně do téhle pozice, kdy já jsem seděl na něm a kdybych si poposedl o kousek níž, naše rozkroky by byly přes látku přímo na sobě....

Těžce jsem polknul a zděsil se opět nad svým přemýšlením.

 Toto uchvácení přišlo tak rychle, že jsem začínal mít podezření. Už jednou mě to totiž skoro stálo život, když jsem si neuhlídal zadá a uvěřil jedné holce, která na mě byla najatá. Přišlo mi však nemožné, že tenhle nevinný tvor mohl někomu ublížit. Navíc teď byl docela v nevýhodě.