I fell in love with my murderer

Am i wrong?

A je tu nový příběh! x3 musím moc poděkovat xxxPinkSeokjinxxx že se mnou spolupracuje na tomto příběhu <3 moc ti děkuji ^^
xxxPinkSeokjinxxx bude hrát za Yoongiho, a já za Jimina ^^
Nebudu vás už trápit mojí ma kecama, a užijte si příběh ^^

Jimin's pov:

Brzy ráno mi zazvonil budík kolem páté hodiny. Chtěl jsem stihnout východ Slunce, abych mohl nafotit fotky do soutěže ve škole.
Jmenuji se Park Jimin, chodím na fotografickou školu a je mi osmnáct let. Uh. No..dobře. Za týden mi bude osmnáct a s velkou pravděpodobností svoje narozeniny strávím​ sám, protože rodiče jsou v jednom kuse pryč. Nikdy se mnou neslavili moje narozeniny.

Zrovna nedávno odjeli na služební cestu a zase budou měsíc pryč. No, nevím jestli bych to měl brát pozitivně s tím, že budu měsíc doma sám, nebo negativně s tím, že moje osmnáctiny budu slavit sám.
Vydechl jsem, pomalu se posadil na posteli a zahleděl se do zrcadla před sebou.

Musím chodit spát dřív, jestli kvůli pár fotkám hodlám vstávat v pět ráno. Vylezl jsem z postele a jenom v boxerkách zabruslil do koupelny, kde jsem si umyl tvář a zuby, převlékl se do černých, lehce potrhaných riflí s bílou košili. Zadíval jsem se na lehce pokrčený límeček na košili. Perfekcionista nejsem, ale tohle mi holt vadilo.

Upravil jsem si blond vlasy, hodil si tašku přes rameno, dal si na krk foťák a mohl jsem vyrazit.
Zamkl jsem dům a když jsem zavíral i branku, zadíval jsem se zpět. Nějak moc moje rodina bohatá nebyla. Na to, že rodiče byli pořád na služebních cestách. Matka prý byla vrchní sestra a otec právník, ale upřímně jsem jim po těch letech ani moc nevěřil a ani oni moc nevěřili mně.

Taky o mně skoro nic nevěděli a kdyby se mnou trávili aspoň trochu víc času, věděli by, že jsem gay a neko. Tyto dvě informace ne věděl však nikdo. Přede všemi to tajím, jelikož jsem nechtěl, aby to někdo věděl, protože by mě ve škole ještě víc šikanovali.

Chtěl jsem jít do parku nafotit východ Slunce, ale normální cestou bych to nikdy nestihl. Vzal jsem to temnými uličkami kousek od našeho domu a upřímně, celá tato čtvrt byla hrozně divná a děsivá. Netrvalo dlouho a vyšel jsem z uliček hned naproti parku, kde jsem se rozběhl přes cestu rovnou na kopec pod sakuru. Východ Slunce už pomalu začínal, tak vzal jsem foťák a vyfotil ho. Lehce mi tam zacláňela větev sakury a padající lístky z tohoto úžasného stromů, ale když jsem se podíval na výslednou fotku, vypadalo to perfektně.

Teď už jen zbývá doběhnout ke škole do temné komory, a tak jsem taky udělal.
Ve škole ještě nikdo nebyl, teda doufal jsem v to, jelikož jsem tu nikoho neviděl. Vytáhl jsem klíče od temné komory, ale jediná nevýhodou bylo, že můj zrak není moc perfektní a v temné komoře musí být tma.
Jak  jsem se tak díval, některé moje fotky už byly hotové, některé potřebovaly ještě čas. Snad to stihnu do večera. Vytáhl jsem tedy kartu z foťáku a nechal jsem fotky tisknout. Práce může začít...

Yoongi's

Bum! Ozve se rána z vedlejšího pokoje.
Nevrle se otočím na bok a pomalým pohybem zkontroluji čas na mobilu.
,,Tři hodiny ráno?! Dělají si legraci?!!" vztekle zavrčím a ihned vstanu z postele. Došel jsem ke dveřím a rozevřel je dokořán.
Na chodbě to vypadalo jako po výbuchu. Jak by taky ne, když jsem se právě teď nacházel v jednom z mnoha domů našeho šéfa.
Abych to uvedl na pravou míru, moje práce nebyla zrovna ta nejpříjemnější na světě, jelikož jsem byl nájemným vrahem. Tuhle práci jsem si ale nevybral úplně dobrovolně. Byl to šéf, který mě našel po smrti mých rodičů a nabídl mi střechu nad hlavou.
Vzal jsem to z jednoho prostého důvodu. Jelikož všechno dědictví bude moje, až dovrším 18 let, což bude ani ne za míň jak pět dnů. A říkám vám, že to není žádné malé dědictví. V dětství byste mě asi nazývali snobem, ale za posledních pár let se toho změnilo. Byl jsem od pěti let vychováván ulicí a stal se ze mě prakticky nejlepší člen našeho velkého a nejznámějšího gangu v zemi. Zajímavé bylo, že jsem měl u všech respekt, a to jsem ještě nedokončil ani školu. A to mi připomíná...
,,Proč tady tak mlátíte vy blbci?! Jsou zasraný tři hodiny ráno!!! Víte, že budit mě, není zrovna moc dobrý nápad, pokud nechcete skončit s kudlou v čele vy idioti!! Zítra odpoledne si to s váma vyřídím!" seřval jsem je a zabouchl za sebou.
No bezva, teď už určitě neusnu, povzdychl jsem si.
Hodil jsem na sebe černou mikinu s kapucou a černé džíny, prohrábl si své lehce namodralé vlasy a dal si na hlavu černý kšilt. Boty jsem si vzal překvapeně taky černé a vzal do ruky tmavě červený batoh. Dneska jsem už neměl se v plánu vracet.
Když jsem procházel chodbou, všude bylo ticho, dokud jsem nevyšel z budovy.
Najednou jsem však nevěděl, kam jít. Potřeboval jsem se nutně dospat, jinak bych nemohl fungovat ve škole...
No jistě škola! Teď tam nikdo zaclánět nebude, vítězně jsem se pousmál.
Blbá byla jenom ta cesta, která trvala téměř přes hodinu. Na druhou stranu jsem chápal, že sídlo plné nájemných vrahů nebylo moc dobré stavět hned vedle školy.
Jakmile jsem dorazil, přeskočil jsem přes směšně nízký plot a neslyšně jsem se dostal přes primitivní zámek u hlavních dveří. Opravdu, kdyby někdo chtěl, tak se sem může vloupat každý den.
Chvíli jsem hledal vhodné místo, když v tom mi najednou padl zrak na dveře od temné komory.
Poté, co jsem se do ní dostal, jsem zaplul ihned do rohu na zem a vytáhl  z batohu polštář. No nedivte se, na hodinách je to občas holt nuda.
Ve svém černo černém oblečení jsem sem opravdu zapadal. Netrvalo mi ale dlouho a opět jsem upadl do říše snů...

Doufám že se vám první !NEZAŽIVNA! Kapitola líbila xD dejte mi vědět jestli se vám to líbilo. Budu moc ráda za váš názor. A rozhodně se podívejte na účet mého spolu-autora! Protože ma taky úžasné příběhy! xxxPinkSeokjinxxx