Jen jsem tam stál. Nevnímal jsem okolí, nevnímal jsem prostě nic.
„Ahoj Dane !” slyšel jsem jak na mě někdo promluvil, ale já jsem se pořád koukal před sebe. „Dane ?” nic.. Pořád jsem se koukal před sebe. Probralo mě až to že semnou někdo zatřepal. „Země volá Daniela !” řekl a já se jen trochu zasmál.
„Už jsem v realitě tak semnou nemusíš třepat.” hned jak jsem tohle dořekl, přestal. „Díky.” řekl jsem a podíval se na mého hnědovlasého jediného přítele...
Ethan Nestor..Je to můj jediný dobrý kamarád na této škole. Seznámili jsme se na začátku školního roku, pamatuji si jak se od všech držel alespoň 3 metry dál a celé dny trávil v knihovně. Teď to není nějak jinak, pořád tráví čas v knihovně ale když je příležitost i něčeho jiného, rád se zapojí.
„Ethane, tak rád tě zase vidím.” řekl jsem a obejmul jsem ho. Musel jsem se ale trochu skrčit, protože je o hodně menší než já. Heh.. To naše objetí muselo vypadat celkem vtipně..
Pustil jsem ho z objetí a pořad jsem se usmíval.
„Můžeme jít ?” řekl a já se trochu nechápavě zamračil.
„Kam ?” on se na mě podíval se zvedlým obočím
„Asi do třídy , ne ? Kam by jsme teď šly asi.” řekl a já jen kývl. Vydali jsme se do třídy dějepisu, po cestě jsme si povídali o všem co nás napadlo. Až jsme došli ke třídě, šli jsme dovnitř a sedli si vedle sebe jak vždy sedíme.
Za chvilku zazvonilo a do třídy přišla ta nejhorší učitelka kterou nemá rád snad na této škole nikdo. Já jí přímo nenávidím.
„Takže dobrý den třído, uklidní me se a hned začneme testem.” Cože ?! Testem ?! Ale já se neučil ! Ani jsem nevěděl že nějaký bude ! „Ethane, rozdej všem jejich testy.” řekla a můj spolusedící se zvedl a šel rozdávat. „Vy hned jak dostanete test tak se podepíšete. Nebudu hledat a zjišťovat koho to je a když to nebude podepsaný tak bude za 5, i když by bylo všechno správně.” mluvila úplně jako robot, bez žádných pocitů. Ani bych se teď nedivil kdyby se zjistilo že je to robot. „Budete na to mít 15 minut.” Hmm.. 15 minut ? To se dá zvládnout.. Když jsem ale dostal ten test tak jsem zjistil že to jsou dva listy a každý měl na jedné i druhé straně 15 otázek. Si dělá srandu , ne ? Podepsal jsem se a začal jsem si pro sebe číst první otázku.Za 15 minut později..
„Tak končíme. Ethane, prosím posbírej od všech testy, dobře ?” řekla a zase se můj spolusedící zvedl a já mu předal můj test, on jen kývl a pokračoval dál. Nějak jsem to zvládl, možná tam budu mít několik chyb ale co se dá dělat.
„Tady.” řekl Ethan když předával testy učitelce.
„Děkuji, Ethane. Běž si sednout.” řekla pořád bez pocitů a Ethan se s rychlou chůzí rozešel k naší lavici. Sednul si a hned se mě potichu začal ptát co jsem do testu napsal. Hned jsme první dvě měli úplně jinak. Hmmm.. A teď čekat kdo to měl špatně.
Všichni si potichu šeptali a zjišťovali správné odpovědi.
„Takže se všichni uklidníme a jdeme pokračovat v učivu.” řekla trochu hlasitějším hlasem a otočila se k tabuli.O 45 minut později..
Zazvonilo a všichni se začali balit. „Takže nashledanou, žáci.” hned jak tohle dořekla jsme s Ethan vyšli ze třídy a šli ke skříňkám. Když v tom..
„Hej ty ?” zařval někdo, já se hned kolem sebe rozhlížel ale nikoho jsem neviděl.
„Neboj, to neboli na tebe ale na něho.” řekl Ethan a ukázal na jednoho kluka ke kterému se blížil Tyler a já si oddechl.
„N-no ?” chudák kluk.. Co po něm Tyler chce ? Vedli spolu normální konverzaci až moc normální. Chvilku jsme tam na ně s Ethan koukali. Já jenom zavrtěl hlavou a podíval se na Ethana. Ten jeho pohled na Tylera byl trochu jiný. Usmíval se a v očích šla vidět ta láska. Počkat co ?
„Ethane ?” zeptal jsem se a on se na mě podíval.
„No ?” vydal ze sebe.
„Ty k Tylerovi něco cítíš ?” musel jsem se trochu usmát když malinko zrudl.
„C-co ? K němu ? N-ne.” řekl a s rychlou chůzí odešel ke svojí skříňce.
Došel jsem ke své skříni a začal si připravovat věci na další hodinu. Nikam jsem nespěchal protože teď máme jak se říká 'svačinovou přestávku' pro mě to spíš znamená vytáhni mobil a začni projíždět všechny sociální sítě které máš na mobilu.—————
Takže konečně je tady další část ! :'D
A omlouvám se že jsem dlouho nic nevydal, nebyli nápady :/ .
Doufám že se vám tahle část líbila. A my se uvidíme za někdy..
Takže.. ČUS !
ČTEŠ
I'll Help you
Fanfiction„Prosím , neubližuj mi" z očí mi tekly slzy. Doufal jsem že půjde pryč ale.. „Neboj se" přišel ke mě blíž, „Pomůžu ti" _Kristian_