I'll Help you

•1•

Daniel

Crrrrr !
„Mhhhhhhh..” vypl jsem budík ale hned jsem se zahrabal pod peřinu a snažil se zase usnout.
„Danieli, stávej zlatíčko.” řekla moje Mamka a já se vyhrabal nahoru. „Máš dole snídani.” políbila mě na čelo a odešla.
Sedl jsem si a chvilku jsem koukal do stěny.
Mě se tak moc nechce do školy. Ale asi budu muset.. Hmm..
Vstal jsem a šel jsem do koupelny abych se mohl upravit...
„Ježiši...” řekl jsem si když jsem se koukl do zrcadla. Moje vlasy trčely do všech stran, moje oči byly úplně rudé a pod očima kruhy že jsem vypadal jako mýval. Radši jsem nic už neříkal a pustil se do raní hygieny.
Po hygieně jsem šel ke skříni a začal jsem vybírat co si vezmu.
„Vezmu si.... Tohle” moje ruce vzali černé triko s nějakým nápisem, černé roztrhané skinny jeans a k tomu šedé tenisky. Hned jak jsem si vybral tak jsem se obléknul a šel dolů do kuchyně. Sedl jsem si ke stolu.
„Tady , Dane.” Dala mi Mamka na stůl talíř se slaninou a s míchanými vajíčky.
„Děkuji.” Usmál jsem se na ní a začal jsem jíst.
„Nemáš zač.” řekla a šla do obýváku. Když jsem dojedl, dal jsem talíř do umyvadla a šel jsem do pokoje. Podíval jsem se na hodiny. Hmm.. 7:35 měl bych už se chystat.
Vzal jsem si batoh , do batohu si dal učebnice. Batoh si dal na záda a šel jsem dolů.
„Mami , já už jdu.” řekl jsem když jsem byl u vchodovým dveřích.
„Dobře, uvidíme se po škole.” hned po tady tom co řekla tak jsem vyrazil. Když jsem šel po ulic tak jsem potkal naši milou sousedku, její dceru a pár studentů z naší školy. A za chvilku jsem tam už byl, byl jsem u mojí školy. Hned jak jsem vlezl dovnitř tak jsem slyšel od pár lidí ty věci jakože „Hej, ten emo už je tu.” a „Ježiš , on se ještě nezabil ?” a tak dál... Ale to se děje každý den. Došel jsem ke své skříňce, dal tam věci co nebudu na tuhle hodinu potřebovat neboli co nebudu potřebovat na fyziku. Zavřel jsem a šel jsem do třídy, když v tom najednou..
„Hej , ty !” zařvala osoba za mnou a já už věděl kdo to je... Je to člověk kdo mi ničí už od začátku střední život.. Mark Fischbach...
Snažil jsem se ho ale ignorovat a šel jsem dál..
„Hej , zastav emouši.” zařval ještě jednou ale já pořád šel dál..
Najednou jsem slyšel že za mnou někdo šel rychlejší chůzí, ani jsem se nestihl otočit a byl jsem už na zemi.. Mark mě totiž praštil do zad a já jsem prostě sletěl dolů..
„Tak ty mě nebudeš poslouchat , jo ?” řekl a koukal na mě.
„Prosím nech mě být..” koukal jsem se někam jinam.. Hlavně ne na něj.
„Co ? Co jsi mi to řekl ?” koukal na mě a mě stoupla nervozita... Tenhle kluk mě už jednou dostal do nemocnice.. Možná je menší než já ale je silnější.. O dost silnější... „Kurva ! Na něco jsem se tě ptal , ne ?!” zařval a já už čekal ránu... Ale když v tom..
”Marku , nech toho ema.. Nechci být zase obviněn za něco co si udělal ty !” řekl za ním jeho kámoš.. Tyler Scheid.. Jeho první parťák a taky jeho největší kámoš.. Z Markovy skupiny je asi jeden z těch více chytrých.. Je o něco vyšší než on ale silou jsou někde tak stejně..
„Ježiš, neboj Tylere. Nikdo tě nebude obviňovat..” podíval se na něj Mark.
„To si říkal i minule , no a jak to dopadlo ? Byl jsem předvolán k ředitelovi a ten mě přinutil abych pracoval na školním pozemku !” zařval na něj.
„To že se to stalo minule neznamená že se to stane i teď." řekne mu. Nedávají pozor... Hmm mohl bych utéct.
„Ale co když jo ?” po chvilce se začali hádat a já tak mohl utéct. Pomalu jsem vstal a potichu ale rychle jsem šel pryč od nich.
Když jsem bych už dál od nich tak jsem zrychlil krok a došel do třídy. Sedl si na místo kde sedávám a za dvě minuty zazvonilo a tak začala hodina fyziky.

—————

Tááák ! Je to tu !
Možná je taková kratší ale .. Co byste čekali od kluka co buď jí , hraje a nebo kreslí ? Že bude vydávat kapitoly s 2000 slovy ? Welp.. Nope.. To jste na špatné adrese :'D
Doufám že se vám tahle kapitola líbila ! A my se uvidíme zase někdy jindy..
Takže... ČUS !!