Adam Kajumi [Láska?] Dokončeno

Smrt

Po 9 měsících
Seděla jsem s Adamem na gauči ale v tom jsem viděla už černo..

Pohled Adama
Seděli jsme spolu  na gauči a koukali film ale bylo mi docela divné že Ajuš se nehejbe....  Třásl jsem s ní ať se zvedne ale nic.  Rychle jsem šel pro mobil a volal sanitku. 
Super dojedou do 5minut.
.
.
.
Po třech hodinách
Seděl jsem pořád na chodbě a přemýšlel nad tím jestli mi umře nebo ne....  Viděl jsem z  dálky doktory a doktorky jak vezou Ajuš na pokoj...  Šel sem tam jenže mě zastavil doktor ať počkám...  Super zase čekat několik hodin - minut mě vůbec nebaví.  Po nějakých deseti minutách řekli  doktoři že můžu za ní ...  Šel jsem na její pokoj a viděl jsem miminko jak leží na postýlce.
Doktor: Je to holčička
Adam: Dobře
Doktor: Ajuš ale na tom je strašně špatně a vypadá to že umře
Adam: To s tím sakra nic nemůžete dělat?!
Doktor: Bohužel dělali jsme co je v našich silách 
Adam: To nemůže být možný
Chytl jsem Ajuš pevně za ruku a říkal jsem ať se probudí ale nic...
Doktor: Je mi to strašně líto
Adam: Nechte mě prosím o samotě
Doktor: Jak si přejete
Když doktor odešel začaly mi stékat slzy po tváři no a potom už to byly vodopády...  Po dvaceti minutách mě zavolala doktorka utřel jsem si  slzy a šel za ní.
.
.
Pohled Ajuš
Probudila jsem se ale pipálo tu strašně strojů snažila jsem se zvednout ale zarazila mě postýlka kde leželo miminko já jsem porodila.  Kašlala jsem na nějaké blbé hadičky odpojila jsem je šla pomalu k  postýlce.  Podívala jsem se na nevinné miminko..  Promítalo mi hlavou několik vzpomínek s Adamem a ano ukápla mi slza..  Vzala jsem to neviné miminko do ruky a chovala ho chvilku.  Hned jsem jí radši odložila do postýlky protože se mi zamotala hlava a já myslela že spadnu ale v tom do pokoje vtrhl Adam a chytl mě..
Adam: Zlatíčko neměla ses odpojit od těch hadiček
Ajuš: Neu-mírám snad
Adam: Doktoři ti už nemůžou pomoct
Ajuš: J-á c-h-c-i ž-í-t spo-k-o-je-n-e-j ži-vot prosím
Adam: Já taky a rovnou s tebou
Políbil mě spolupracovala jsem.  Pak jsme se odtáhli
Ajuš: Pro-sím posta-rej se o to mi-mi-nko
Adam: Neboj se
Ajuš: Ja-ké m-u dá-me jmé-no?
Adam:  Co takhle Anežka
Ajuš: Do-bře
No a pak jsem upadla do temnoty.

Pohled Adama
Upadla mi do náruče nedýchala rychle jsem jí položil na lůžko a šel za doktorem  ten mi řekl  ať si du okamžitě sednout na židli na chodbu.
.
.
Doktor: Bohužel umřela
Adam: To snad ne
Doktor: Je mi to moc líto
Neměl jsem slov a koukal na její pokoj jak tam ležela a doktoři jí už odpojovali ze strojů ...   No a pak jí odvezli pryč.... Stékaly mi slzy po tváři..

Docela smutná kapitola 😢😷
Ještě dneska výjde epilog takže tak.
Takže u epilogu ahuj😢