ღCreatureღ **POZASTAVENO**

7.Část

Z pohledu Nell:

Po našem seznámením sme se posadili na mojí postel. Co tu vůbec chce a proč tu je? Sedím tu na posteli prakticky s úplně cizím klukem a povídám si s ním.

,,No a vlastně.. Proč tu jsi?''změnila sem téma.

,,Dřív sem tu bydlel, ale museli jsme se s rodinou odstěhovat.''

,,Proč?''

,,Finanční důvody.''pokrčil rameny.

,,A proč ses vrátil?''

,,Ani nevím.''hrál si se svými prsty. ,,A teď něco o tobě.''řekl.

,,A co bych ti měla tak říct? Nemám moc zajímavý život.''

,,No tak třeba proč nebo jak si se sem dostala?''ukázal po pokoji.

,,Nevím přesně proč, moje teorie je, že nás rodiče nechtěli.''pokrčila sem rameny.

,,Nás?''

,,Noo byla sem tu s mojí údajnou sestrou Magee, ale ta už mohla odejít.''

,,Aha.''prohodil.

,,Nikdy sme se neměli moc v lásce.''mrkla sem na něj.

,,To znám. Taky mám bratra. dřív sme se nenáviděli a teď se to nějak urovnalo.''usmál se.

,,Povídej dál.''

,,Dobře. Moji rodiče žili v Bakersfield. Já s bratrem Erikem sme se stále hádali a prali, proto se pak začali hádat naši rodiče. Otec stál na mé straně a matka na Erikovo. Matka chtěla od nás s Erikem odejít a také to udělala. Odcházeli někdy večer, slyšel se jak se znovu hádají a pak jak Erik odešel z pokoje.''

Chtěl pokračovat, ale zastavila sem ho. ,,Moment. Kolik že ti je?''

,,Dvacet.''usmál se.,,A tobě?''

,,Za dva měsíce osmnáct.''dala sem si pramínek vlasů za ucho.

,,No mohu pokračovat?''

,,Samozřejmě.''

,,Takže po tom večeru uběhlo snad už rok. Otec pracoval na poli a-.''

,,Cože? Vy ste měli farmu?''

,,Ano a prosím nech mě domluvit, byl to spíše statek. Tak dál pomáhal sem mu se vším, no také sem musel.''

,,Seš divnej.''

Z POHLEDU JUSTINA:

,,Seš divnej.''řekla a přitom mi stále koukala do očí.

Zasmál sem se.,,Pročpak?''

,,To jak mluvíš, nikdy sem dvaceti-letýho kluka takhle neslyšela mluvit. Jak by si byl ze starší doby.''no kdybys jen věděla.

,,Ale prosím tě to přeci není možné.''mávl sem nad tím rukou. Užírá mě to, strašně moc. Nerad lžu lidem do očí.

,,A pak ses jen tak zjevil v mém pokoji, vůbec tě neznám, ale sedím tu s tebou na posteli, v pokoji do kterýho může kdokoliv přijít.''jen co do dopověděla mi to došlo. Udělal sem hloupost.

,,Nemusíš mít ze mě strach.''mírně sem se usmál.

,,Nemám, ale měla bych mít?''sledovala mě.

,,Noo. Ne.''

,,Třeba si masovej vrah a jen to zkrýváš.''zasmála se.

,,Seš hodně paranoidní že?''taky sem se zasmál.

,,Přesně tak.''

,,Takže se bojíš všeho?''zaposlouchal sem se.

,,Ne všeho ne.''stále se usmívala.

,,A mě?''skvěle sem slyšel její tlukot srdce a začal se rychle jí zvětšoval. Usmál sem se.

,,Ne.''řekla 'odhodlaně'

,,Lžeš.''koukl sem se na svý prsty a potom na ní. Zalapala po dechu.

,,Ne lžu!''mírně zvýšila hlas. Tep se jí neměnil.

,,Tak to řekni znovu.''

,,Já se tě nebojím.''jo lže. Usmál sem se.

,,Stejně lžeš.''cvrnknul sem jí do nosu.

,,Fajn mám z tebe trochu nahnáno. Trochu víc.''odvrátila ode mě zrak.

,,Měl sem pravdu!''zajásal sem. Podívala se na mě a vyplázla jazyk.

,,Jak malý dítě.''zasmál sem se.

,,Ty máš co říkat.''zamračila se.

,,Ale not-.''nedokončil sem větu.

,,Děje se něco?''slyšel sem kroky blížící se sem, ale jedno mi nesedělo. Tý osoby srdce. Tlouklo tak, tak pomalu.

,,Někdo přichází.''zašeptal sem.

,,Musíš se rychle schovat!''vyjekla. ,,Pod postel rychle!''lehl sem na zem a soukal se pod postel ona mi tam zastrčila hlavu. Zasyčel sem od bolesti. Nějak špatně sem si lehl a skroutil sem si ruku. Možná vykloubený rameno. Nemůžu si ho teď nahodit.

,,Nell!''zasténal někdo za dveřmi

,,Claris?''postavila se na zem.

,,Nell prosím..''její srdce spomalvalo.

,,Claris!''Nell se rozeběhla. otevřela dveře. Údajná Claris se skácela na zem. Rychle sem vylezl zpod postele.

,,Panebože pomo-.''

,,Nekřič.''zacpal sem jí pusu. ,,Už je pozdě.''dal sem ruku pryč.

,,Co teď, co budeme dělat?!''panikaří. Prohlédl sem si tělo spoustu krve, vyhrnul sem ji tričko jen abych viděl břicho. Spoustu bodných ran. A nakonec rozervaný krk. Dotknul sem se rány. Vůně krve se začala valit pokojem.

,,Nell já musím jít.''zvedl sem se.

,,Ale co s Claris?!''brečela.

,,Nahlaš to na policii.''otočil sem se směre k oknu.

,,TO mě tu necháš samotnu?''nemohl sem se ovládat. Zuby se mi drali z dásní.

,,Nel.. já už musím.''zavrčel sem.

,,Ale..''

,,Prostě ne!''zařval sem. a otočil sem se na ní.

,,Pane-panebože co-co si zač?''otevřela pusu dokořán a srdce se jí zrychlilo. Došl mi to, právě teď vidí před sebou zrůdu. Kluka s krví nalitíma očima, s jizvitou tváří a s ostrými spičáky splečně s dalšími 'sdeformovanými'zuby.

Rychle sem se otočil a vyrazil okno.

,,Počkej!!''uslyšel sem za sebou. Neváhal sem ani vteřinu a rozběhl se pryč.

Je mi jasný kdo to udělal a vím co udělám já s ním.

Je to jediná možnost. Zabiju ho. . .

Tak po X století další NUDNÁ část :P. Za chyby se omlouvám :)

-Nikk