ღCreatureღ **POZASTAVENO**

5.Část

Z POHLEDU JUSTINA:

Po jednom sme vylezli zpět oknem. Rozhlídli jsme se jestli nás nikdo neviděl a běželi dumů. Sice tohle běhání používám teď nějak často, ale vždy je to zvláštní pocit. S každou lidskou obětí sem silnější a silnější. Tím pádem se zlepšují i mé schopnosti.

Doběhli jsme k nám před dům. ,,Brácha du ještě někam, neptej se kam jasný!''řekl sem Erikovi.

,,Okey fajn.''dal mi pěstí do ramene a zašel do baráku. Já sem ěel tentokrát pomalým krokem do centra. 

Po několika minutách sem stál před děcákem. Koukal sem do jejího okna. Do okna Nell, vím že tu bydlí i když mi to neřekla, protože si myslí, že sem nějakej blázen co zabijí na počkání. Nad touhle myšlenkou sem se musel zasmát, jelikož je to částečně pravda.

Rychlostí která se ani nedá popsat sem vyšplhal k jejímu a její spolubydlící do okna. Nejspíš tam nikdo nebyl, vlezl sem dovnitř a zavřel za sebou okno, které sem otevřel. Došel sem k postelím a koukal kolem. Na nočním stolku nestáli fotky nic.

Byl sem překvapený, protože jak si myslím, vždy někdo někoho má. Ale ona nejspíš ne, musím o ní zjistit víc.

Ještě sem si to tu prohlížel, když najednou sem uslyšel kroky a vím, že se blíží k tomuto pokoji. Rychle sem se přemístil na skříň a sledoval co se bude dít.

Z POHLEDU  NELL:

Loudala sem se z večeře do svého pokoje. Vytáhla sem klíč z kapsy a strčila sem ho do zámku u našich dveří. Slyšela sem menší pohyb když sem otevřela dveře. Sem moc pověrčivá takže sem dostala strach.

Hned sem rozsvítila a rozhlídla se po pokoji, ale nikde nikdo. Došla sem ke své posteli a ze šuplíčku v nočním stolku sem si vyndala mobil.

Jako vždy nikdo mě neschání. Stále mám pocit, že mě někdo sleduje. Otočila sem se za sebe ke skříni. Měla sem nutkání se tam jít podívat, ale můj strach mě ovládal.

,,Sakra!''uslyšela sem zasyčení.

,,Je-je tu někdo?''zakoktala sem a pomalu se zvedla s postele. ,,Halo?''šla sem pomalým krokem ke skříni. Rychle sem jí otevřela, ale nikdo jen věci. Zavřela sem ji a otočila se do pokoje. V tu chvíli sem ucítil takový chlad, rychlost a strach jak můj tak i něčí nebo někoho.

Otáčela sem se a hledala něco podezdřelého. Najednou se otevřelo okno a z něj někdo vyskočil. Doběhla sem k oknu a koukla ven. Uviděla sem šmouhu a pak nic.

Už sem vážně paranoidní. S touhle myšlenkou sem zavřela okno a vyndala si notebook.

Po oooobrovské době další část, která ne na nic -,- takže doufám že se vám bude líbit.. :)

Mooc děkuju na votes, čtení a komenty :))

I♥Y :3

-NIKK