9. Část

130 13 1
                                    

Z pohledu Nell:

Sedím na policejní stanici. Nemůžu tomu uvěřit, že jí někd zabil. Teď čekám až mě znovu zavolají. Řekla sem jim všechno. Noo teda skoro všechno.

Neřekla sem jim jak sem tam seděla s Justinem.

Proč?Ani nevím, musím zjistit co se to s ním stalo. Teda už to vím. Jen si přijdu jak debil, když nad tímhle přemýšlím. Prostě.. Vypadal jak upír. Jo přesně tak, zbláznila sem se. Není to možný. Vždyť tohle nemůže existovat! Je to zvláštní..

Věřím třeba na duchy nebo na nějakou energii, auru a tak dále. Ale tohle? Jo chvíli sem si říkala, že něco takovýho jako vlkodlaci, upíři a třeba nějaké víly existují.

Jo sem cvok! Věřím dokonce i na kouzla -,- ( pozn. a.: Já na to všechno věřím :'D).

,,Slečna Sommers?''vyrušil mě z mého debilního přemíšlení nějakej policista.

,,Ano?''postavila sem se.

,,Tak pojďte.''zašel zase do místnosti. Pobrala sem kabát s kabelkou a cupitala za ním.

,,Posaďte se slečno..emm.''podíval se do papírů.

,,Sommers.''řekla sem.

,,Oo jistě slečna Sommers! Takže znovu nám řeknete jak to bylo.''

,,Ale já už vám všechno řekla.''prostetovala sem.

,,My to chceme slyšet znovu.''řekl hrubě.

,,No dobře. Seděla sem na posteli a četla si knížku.''oddychla sem si.

,,Dál?''pobídli mě.

,,Slyšela sem hlasité kroky po chodbě a chtěla sem se podívat, kdo to je. Vyšla sem z pokoje a uviděla Claris jak padá na zem. Snažila sem se jí chytnout, ale nestihla sem to. Když sem k ní doběhla, začala sem volat o pomoct. Vyhrnula sem jí tričkoa všude byli řezné rány. Poté sem zavolala vás a sanitku.''dokončila sem svojí ''dokonalou'' lež.

,,Dobře. Kdyby sme něco ještě potřebovali, tak vám zavoláme. Můžete jít domů. Zatím nashledanou.''postavil se nejspíš strážník a nastavil ruku. Také sem se postavila a podala mu ruku. Potřásli sme si a já odcházela z místnosti.

,,Konečně.''špitla sem si pro sebe.

,,Slečno?''otočila sem se a tam další chlápek v uniformě.

,,Ano?''otočila sem se na něj čelem.

,,Vaše kabelka.''až teď sem si všimla že jí nemám.

,,Ooo bože děkuju!''hned sem jí popadla a dala si jí na rameno.

,,Nemáte zač.''usmál se a odešel. No ještě že už se sem nemusím vracet. Snad. Vylezla sem ze stanice, rozhlídla se a vyrazila po chodníku směrem k ''domovu''. Bylo docela chladno a já měla jen tričko s krátkým rukávem. Skvělý.

Kontrovala sem jména ulic. Nechci se stratit. Už takhle mám pocit, že mě někdo sleduje. Pane bože proč sem tak paranoidní! Ještě že už jen dva bloky a sem tam.

Vyhrabala sem v kabelce mobil a podívala se na čas.

00:08

Ohh super. Našla sem si v kontaktech číslo na mojí opatrovatelku. Vytočila sem jí a čekala až to zvedne.

Nic.. No nevadí. Mobil sem vrátila zpátky do tašky. Z dálky sem už viděla ten prokletej barák..

Z pohledu Justina

Nenávidím to když nemůžu usnout! Ležím v posteli a čumím do stropu. Furt se převaluju sem a tam.

Posadil sem se na postel a nevěděl co dělat. Spát se mi nechce, ale mě se nechce dělat vůbec nic. Jediný co chci, je zjistit jak je Nelly. Chci jí vidět.

Rychle sem se postavil a běžel se oblíct. Z koupelny sem vyšel v černém tílku a v šedých obyčejných kalhotech. Rozrazil sem dveře a už pomalu nepřemýšlel co dělám. Doběhl sem do haly, rychle si nazul Supry a vyběhl ven.

Hmm novej rekord. řekl sem si když už sem stál před Domovem a koukal se na čas. Svítilo se jen v jediném okně. Začal sem šplhat po rámech oken. Občas si připadám jak spiderman. Bože já sem blb. Konečně sem došplhal k tomu oknu.

 Bylo to její okno. Okno té na které mi začíná čím dál víc záležet. Můj úkol zní : OCHRÁNIT JI PŘED VŠÍM ZLÝM.

Táák další část :)))) doufám, že se bude líbit :3

omlouvám se za chyby :P

I♥Y !

-Nikk

ღCreatureღ **POZASTAVENO**Kde žijí příběhy. Začni objevovat