ღCreatureღ **POZASTAVENO**

11.Část

V minulém díle:

*Po 2 minutách*

,,Tak co?''zvedl sem hlavu. Jediný na co sem se zmohl bylo otevřít pusu. Byla jako princezna.

Moje princezna a já budu jejím rytířem.

Z pohledu Nell:

,,Zavři pusu nebo ti tam vlítne moucha.''zasmála sem se.

,,Jo emm.''usmál se. ,,Strašně ti to sluší.''zaculil se.

,,Děkuju.''začali mi hořet tváře.

,,Jako princezna.''chytl sem a zatočil se mnou.

,,Přestaň.''smála sem se.

,,Kolik stojí?''zeptal se.

,,Nevím.''hledala sem cedulku. ,,A tady.''vykulila sem oči na tu cenu.

,,Tak?''

,,50 dolarů.''řekla sem smutně.

,,Dobře a ještě by se ti ještě něco k tomu hodilo, nějaký bot-.''

,,Cože?!''přerušila sem ho. ,,Ne! Nechci aby si mi něco kupoval.''

,,Ale jen šaty? Nic to není.''

,,Ne vážně, seš moc milej, ale ne.''vrátila sem se zpátky do kabinku, rychle sem se převlíkla a zase se vrátila za Justinem.

,,Notak! Prosím.''

,,Ne.''odbyla sem ho.

,,Dobře no.''řekl smutně.

,,Pojď půjdeme jinam.''táhl sem ho za rukáv ven z obchodu.

,,Tak jo kam teď?''chytil mě okolo ramen.

,,Támhle je centrum obchoďáků tak co tam?''

,,Dobře. Běž na před a já se hned vrátím okey?''řekl a odešel. Hmm dobře.

Z pohledu Justina:

,,50 dolarů prosím.''řekla prodavačka.

,,Tady a děkuju.''vzal sem tašku se šaty a odešel. Něco mě totiž napadlo. Fajn nerad to dělám na veřejnosti. Použil sem trochu své síly, abych co nejrychleji u ní.

,,Ahoj.''ťukl sem ji na rameno.

,,To už seš tady?''

,,Jop.''usmál sem se.,,Tak co už sis něco koupila?''

,,Ne všechno je to tu moc drahý.''sklopila smutně oči.

,,Zlato?''

,,No?''zněla nejistě.

,,Nezabiješ mě?''

,,Co?''zasmála se. ,,Proč?''vytáhl sem tašku z poza zad.

,,Prostě je musíš mít.''

,,Justine.''podívala se na mě.

,,Vem si je prosím, strašně ti t v nich sluší princezno.''pohladil sem jí po vlasech.

,,Dobře, ale někdy ti to vrátím!''zvtyčila ukazváček.

,,Dobře, dobře!''zdvyhl sem ruce před sebe.

,,Pako!''dala mi pěstí do ramene.

,,Tak a teď k tomu nějaký boty.''

,,Ne.''

,,Hele obuv.''neignoruju jí schválně, ale chci aby to potom vypadalo úplně dokonale. Dotáhl sem jí do obchodu a začal vybírat.

,,Justine notak.''zakňučela.

,,Princezno prosím vyber si nějaký, pak dám možná pokoj.''

,,Možná?''nadzvedla obočí.

,,Jop.''uculil sem se. Protočila očima a odešla. Bylo tu až moc.

,,Justine!''že by už něco našla. Doběhl sem za ní.

,,Ano?''koukl sem se jí přes rameno.

,,Co tyhle?''v ruce držela krémový boty na docela vysokém podpatku (viz. media).

,,Ty sou krásný, tak si je vyzkoušej.''

,,No dobře.''vzala si krabici s boty k sedátku.

,,Umíš v tom chodit?''zeptal sem se.

,,Snad jo.''usmála se a vyzula se ze svých bot. Po chviličce měla obuty už ty béžový boty.

,,Tak pojď ke mě.''natáhl sem ruce. Pomalu se postavila. Trochu zakolísala. Natáhla pravou nohu a pomalu vykročila. Docela jí to šlo.

,,No vidíš jde ti to.''zajá sal sem. Ona se začala smát.

,,Justinéé.''zakopla. Kousek přede mnou. Samozřejmě že sem ji chytl.

,,Nemusíš křičet na celej krám princezno.''postavil sem ji a cvrnkl ji do nosu.

,,Jo já vím, ale sou krásný ne?''

,,Takže kolik stojí?''

,,Myslím že 20 dolarů.''řekla jako by byla bez všech citů.

,,Dobře. Přezuj se a přijď i s botama k pokladně dobře?''

,,Hmm.''otočila sem a pomalu došla zpět k sedátku. Okey boty, šaty máme, nějakej doplněk seženu sám to nebude problém.

Stoupl sem si kousek od kasy a čekal na ní.

,,Sem tu.''řekla smutně, ale oči jí zářili štěstím.

,,Tak mi je dej, můžeš počkat venku.''mrkl sem na ní a šel ke kase a zaplatil.

,,Justine už od tebe nikdy nic nechci jasný!?''dloubla do mě prstem.

,,Uvidíme.''vzal sem ty dvě tašky a šli sme dál.

,,Justine.''

,,Hmm?''podíval sem se na ní.

,,Pojď si někam sednout.''udělala ''puppy-face''.

,,Tak jdeme do Starbucku.''chytl sem jí za ruku a šli sme. Když sme se pomalu blížili k němu, pustila moji ruku a rozeběhla se.

,,Kam běžíš?''koukal sem nechápavě. Taky sem se rozeběhl, ale tak jako normálně. Zastavil sem se před Starbuckem a viděl Nell jak platí dvě kafe.

,,Seš pako.''řekl sem a usmál se.

,,A to je jen třetina.''položila hrnečky na stůl a sedla si. Udělal sem to samí.

,,Jak třetina?''

,,Nebylo to tak drahý jako ty šaty.''upila z hrnku. Dál sem neříkal nic.

,,Mám tě ráda Justine, sice tě vůbec neznám, si zvláštní, ale prostě tě mám ráda.''usmála se.

Jen sem se usmíval, slova na které sem čekal dlouho, slova, která krásně zahřejou u mého dlouho neprokrveného srdce...

Takže další část :P, znovu se omlouvám za chyby, nečetla sem to po sobě :D.

Doufám, že se bude líbit :3

I♥Y! :'3 O:')

-Nikol