Víra, to je ten pocit,
který má kdo procit.
Mám jen poslední jiskru,
točí se v nekončícím víru.
Mám jen malou kapku vody,
rosy, která živí všechny plody.
Kapku, schovanou tam v dálce,
je to tajné, ale ona je můj rádce.
Hodlám strhnout požár žhavící,
spálit všechno, jadernou hlavicí.
Protrhnout kapkou přehradu lidí,
cítím ty pohledy, a co, ať to vidí.
Však se podívej, kapek tolik,
záblesk jejich jen tak problik.
Tak chytni tu svou než se vypaří,
šup, schovej si ji na nějaké pohoří.
Přidej se k plamenu či shoř,
nebuď zatvrzelý starý tchoř.
Podívej se v tyto žravé plameny,
rozhodni se, než ti trhne rameny.
YOU ARE READING
Pozitivní básně
PoetryOkolo nás se nachází mnoho projevů krásy. Bohužel ji nejsou schopni vidět všichni. Proto existují tyto básně, mají k tomu dopomoci, dát čtenáři nádech něhy. Často stačí jen pozorovat věci kolem sebe.
