Uzavřen v tom věčném temnu,
ale přesto občas ruce sepnu.
Modlím se, něčím proč, k čemu,
snad k nesmrtelnému stromu.
Modlím se, ať to jen snem není,
přeji si, ať to není denní snění.
Modlím, mluvím, přitom přeji,
aby všichni byli jednou v ráji.
Aby každý našel svůj přístav,
aby našel pravdu těch postav.
Aby si jednou ráno oči protřel,
aby každý jednou krásu uzřel.
Já už tu svoji dávno našel,
chci ti dát ten pocit, došel.
Tak mi podej ruku, zlato,
já ti utřu z očí to zlé bláto.
YOU ARE READING
Pozitivní básně
PoesíaOkolo nás se nachází mnoho projevů krásy. Bohužel ji nejsou schopni vidět všichni. Proto existují tyto básně, mají k tomu dopomoci, dát čtenáři nádech něhy. Často stačí jen pozorovat věci kolem sebe.
