Lev rozhodl se být labutí,
teď už ho nic nermoutí.
Jejich křídla, ta čistota,
zřekl se dravého života.
Fascinován jejich věrností,
jednoho druha mají navždycky.
Nechtěl vraždit zas z houští,
toužil už nechovat se nelidsky.
Labutí věrnou, krásnou, čistou,
stal se nakonec v dobu jistou.
Křídla rozpřáhl, peřím se pokochal,
života dřívějšího navždy zanechal.
Hle, i tu lovec z houští cosi větří,
tahá pušku ze svých zad a míří.
Je rád, když mu kořist slabá patří,
život něžné labuti navěky už maří.
YOU ARE READING
Pozitivní básně
PoetryOkolo nás se nachází mnoho projevů krásy. Bohužel ji nejsou schopni vidět všichni. Proto existují tyto básně, mají k tomu dopomoci, dát čtenáři nádech něhy. Často stačí jen pozorovat věci kolem sebe.
