Je mi to líto

45 3 1
                                    

/pohled Amikiho/
Chodil jsem kolem všech členů klanu a ptal jsem se jestli někdo neviděl Bouřku. Pak jsem došel ke Kiře a ta mi řekla že nemůže nikde najít Ocáska ani Darkpaw. Isabella zase hledala Sněženku. Kde můžou být? Najednou jsem zahlédl bílou siuletu kočky. Sněženka! Mladá kočička běžela s maličkou Darkpaw a se slzami v očích k nám. Položila Darkpaw na zem a zabořila hlavu do vlčice která seděla vedle ní. Vyděšeně jsem si pomyslel chudinka Sněženka teď to od alfy schytá! Ale mýlil jsem se. Alfa jí olízla hlavičku mezi ušima a zeptala se:
,, Sněženko pročpak pláčeš?"
,, Protože mi zachránila život ale sobě už ho zachránit nedokázala!"
,,O čem to mluvíš?"
,, Bouřka a Ocásek zůstali uvěznění v táboře!"
Vykulil jsem oči a smutně svěsily hlavu. Darkpaw byla ze všeho zmatená a přitiskla se ke Kiře. Adzik a Šipka si sedli vedle sebe a začali výt. I když nejsem vlk ani pes tak jsem začal taky a po chvilce už vyl celý klan. Zůstali jsme u řeky přes noc a ráno už naštěstí bylo po ohni. Rozběhl jsem se směrem k táboru nebo alespoň k tomu co z něj zbylo. Uprostřed tábora byl spadly strom a pod ním jsem zahlédl světle zrzavý kožíšek. Bouřka! Přiběhl jsem k ní. Byla mrtvá 😢. Ale pak jsem zaslechl tiché zamňoukání. A vtom z pod Bouřčiným těla vylezl Ocásek! Byl celý špinavý od popela. Kira no začala okamžitě olizovat a Sněženka se zatím rozběhla k Bouřčinu tělu a sklonila hlavu.,, Pojď půjdeme ji pohřbít." Mňoukl jsem tiše. Přikývla a já vzal Bouřku za zátylek a vyrazili jsme z tábora zase pryč. Přišli jsme na mýtinku kde byl pohřbený Hrom, Elza a Orlice. A začali jsme hrabat. Když byl hrob hotový tak jsme tělo uložili dovnitř a zahrabali jsme ho. Později se k nám připojil i Ocásek a Misty. Potom jsme začali nad hrobem bdít. Večer se mi zdál sen. Byl jsem na louce a ležel jsem v trávě. Vedle mě ležela Bouřka a něco si mňoukala pod vousky. Vstali jsme a šli zpět do tábora.
Pokračování příště

Bleskový klanKde žijí příběhy. Začni objevovat