Epilog

45 1 0
                                    

Po smrti jsem se stala duchem. Na přechod na druhý břeh misem chyběla síla.  Vystoupala jsem z vody, krev navždy stékající z pod mých vlasů na bílou košili. Xandra plakala. Neukázala jsem se jí. Sirius mezi tím přiběhl k ní a utěšoval ji.
Vrátila jsem se do svého pokoje. Sledovala všechno, jak jsem to nechala. Zastavila jsem svůj život pro čas. Čas jsem dostala, ale teď už mi vlastně k ničemu není. Být duchem je nekonečné.
A to mě právě teď děsilo. Možná to tak mělo být. A možná to mělo dopadnout jinak.

Maybe (HP-FF)Kde žijí příběhy. Začni objevovat