His name is Shawn

•3•

Jakmile jsme dosnídali, dostala jsem nápad. Jediná možnost, jak se odreagovat a alespoň na chvíli vypadnout z reality, byla jít nakupovat. Vůbec bych do sebe dobrovolné nakupování neřekla, ale když jste zoufalí, tak nemáte co ztratit.

Sama ale nakupování nezvládnu a vzhledem k tomu, že má Emma zřejmě něco na práci, když musela ukončit náš hovor, jsem se rozhodla napsat kamarádovi Brianovi. Jak jsem již zmiňovala, mezi holkama moc kamarádek nemám. A vlastně, mezi klukama taky ne. Jediný je právě Brian. A kdyby vás to náhodou zajímalo, tak ne, nemám žádné sny o tom, jak se spolu například prochazíme po pláži a zamilovaně se držíme za ruce. Brian je sice dosti pohledný, ale bohužel - je to gay.

Když nad tím tak přemýšlím, to slovíčko "bohužel" mohlo vyznít kapku škaredě. Abych to tedy ujasnila, tak proti LGBT komunitě nic nemám. A nechápu ty, co je odsuzují.

Napsala jsem Brianovi a on mi ihned odpověděl. To je jedna z věcí, které na něm zbožňuju. Vždy když máte nějaký problém, něco na srdci, nebo jako momentálně já potřebu nakupovat, bleskurychle vám odepíše a je ochoten to s vámi vyřešit. Se srazem souhlasil a za par minut už jsme seděli v kavárně a popíjeli horkou čokoládu.

,,Tak mluv, kdo ti zlomil srdce?" Zeptal se šibalsky Brian. Mě už se to nechtělo znovu vysvětlovat, ale jakmile jsem se svěřila, hned mi poskytl podporu.

,,To ale vůbec nevadí. On přece určitě jede i do jiných zemí blízko Česka, no ne? Tak proč bys nemohla jet tam? Přece taková například Vídeň, to máš ještě blíž, než Prahu!"

Mě se rozsvítily oči a řekla jsem. ,,To máš pravdu, ale nejsem si jistá, že by mě tam mamka pustila. Navíc, teď je na téma Shawnův koncert celkem háklivá, takže by to asi nevyšlo. Možná bych mohla pár dní počkat a potom se zeptat." Brian se zasmál. ,,Co je ?" Zeptala jsem se ho. ,,Ale nic, jen se mi líbí tvé nadšení pro můj nápad. Jsem rád, že už nejsi tak smutná."

Objala jsem ho a vydali jsme se do nákupního centra. Prošli jsme nejméně sedm obchodů, ale v žádném jsem nenašla nic, co by se mi líbilo. Nakonec jsme skončili v hračkářství, kde jsme si hráli s vystaveným legem, jezdili na plyšácích a smáli se na cele kolo, až nás musela vyvést prodavačka s nasupeným výrazem.

,,Páni, tak takhle jsem se už dlouho nezasmál" vydechl Brian po dlouhém záchvatu smíchu. ,,To mi povidej" uchechtla jsem se. V tom jsem uslyšela podezřele známou melodii. ,,Tiše.." řekla jsem Brianovi.

Rozpoznala jsem ten dokonalý text, dokonalý hlas, podklad a vše okolo toho. Nákupní centrum mi právě hrálo Shawnovu písničku "No promises". Brian se na mě varovně a pobaveně podíval a řekl, že už nestojí o další vyvedení ochrankou, ale já se začala smát a tančila do rytmu té dokonalosti. Brian se smál se mnou a bylo to fajn.

Jenomže potom jsem zahlédla dva rozzuřné pány v uniformě, jak si to kráčí přímo k nám a tak jsem popadla Briana za ruku a společně jsme vyběhli ven.