His name is Shawn

•7•

Najednou jsme uslyšeli klepání na dveře. ,,Ano?" Zavolala Emma. Dveře se otevřely a dovnitř vstoupila vcelku mladá a usměvavá paní, která když k nám došla, tak řekla ,,Zdravím holky, můžu se vás zeptat...vy jste si nechávali sem na hotel posílat nějakou poštu ? Protože..v systému máme vaše jména, která se shodují tady s těmi na obalkách." Já jsem měla najednou úplně jiný výraz a Emmě se rozsvítily oči. ,,Ano, my si sem nechali poslat listky na koncert." Řekla jsem a paní nám ty obálky podala. Potom dodala, že nás nechtěla rušit a odešla.

,,Bože. Máme to. Teď je to prostě oficiální, chápeš to ?" Křičela jsem na celý pokoj. Vytáhly jsme vstupenky z papíru, který je obaloval a následovně je vyhodili do vzduchu, jako to dělají milionáři s právě vyhranou částkou v casínech Las Vegas.

Další asi tři hodiny jsme si povídaly jenom o koncertě, poté jsme se dívaly na videa se Shawnem; poslouchali SM3 písničky, které by měli zaznít na koncertě - no zkrátka, bylo to skvěle.

Proto jsme se nemohly divit, když tak rychle přišel večer a byl čas jít spát. Koncert je sice až pozítří, ale už teď jsme byli natěšené a měli jsme pocit, jako na horské dráze. Byl to takový ten pocit vzrušení s kapkou adrenalinu. Nechtěli jsme být zítra unavené, protože jsme měly v plánu zajít do nějakých obchodních center a tak jsme šly spát brzy.

Další ráno jsem se z postele vyhrabala kupodivu rychle. Chtěla jsem totiž, mít tento den už za sebou. Chtěla jsem už zítřek. Ale Emma, ta asi zapoměla na to, že jsme dnes chtěly být co nejvíce produktivní, aby nám to uteklo rychle. ,Ještě chvíli mě nech spát." Škemrala ona. Já jsem se ale nevzdala, strhla jí peřinu z postele a hodila jí na zem. To už jí zřejmě probralo, protože na ní přímo letěl studených vzduch díky otevřenému oknu.

Nakonec jsme se šťastně vypravily a vyrazily jsme do pražských ulic, které jak jsme čekali, budou přeplněné davami lidí.

Jakmile odbyla čtvrtá hodina odpolední, měly jsme v rukou každá 3 tašky s oblečením, jídlem a suvenýry. Musel to na nás být ale vtipný pohled. Když jsme usoudily, že máme nakoupeno, šli jsme zpět na hotel.

Tam jsme si znovu a znovu povídali o tom, jak se těšíme na zítřek. Kdyby jsme tady byli ještě týden, tak by mě nepřekvapil fakt, že bysme byly schopné každý den sedět na pokoji, jíst jídlo z minibaru a povídat si o tom.

Důležité ale je, že se zítřek pomalu ale jistě blížil a nám se naše sny o tom, že uvidíme Shawna na živo, už za několik hodin splní.

Ahoj ahoj 😄 opět se omlouvám, že mi to tak trvalo. Ale snad chápete, že mám i jiné koníčky a taky školu 🙄😕 snad se vám kapitola líbí a pokud se vám nechce jen náhodně otevírat Wattpad a koukat, jestli už není niva kapitola, určitě sledujte můj Instagram : __czechmendesfamily tam dávám o každé nové kapitola na IGstories vědět ❤️ pěkný den ❤️