Momentky #1 M&A

148 6 5
                                    

Ahoj.                                                                                                                                                        Sice vím, že tohle nejsou Percabeth momentky, ale napadlo mě tu napsat i Apollónovi a Meginy. Doufám, že vám to nevadí. Jestli by se vám nelíbili, příště je nenapíšu ;)

Apollónův pád :Temné proroctví                                                                                                   strana : 10

Leo se ohlédl a já viděl, že má obličej od sazí. ,,Apollóne, cítíš něco?"

,,Proč mám něco cítit já? Jenom proto, že jsem býval bůh proroctví-"

,,Měl jsi přece ty vidiny," připomněla mi Kalypsó. ,,Říkal jsi, že tvoje kamarádka Meg bude tady."

Jen jsem uslyšel o Meg, hned mě přepadla bolest. 

Strana:  152

Meg se obrátila, podívala se na mě a zuřivě se zašklebila. ,,Měl jsi zmizet!"

A pak mě objala a stiskla tak pevně, až jsem cítil, jak mi praskají žebra. Meg fňukla, tvář zabořenou do mého trička, celé tělo se jí třáslo.

To já, já jsem neplakal. Ne, vím jistě, že jsem měl oči úplně suché. Ani trochu jsem nebrečel jako děcko. Přiznávám nanejvýš tohle: jak mi tak její slzy smáčely tričko, kočičí brýle se mi protivně zarývaly do prsou a do nosu mi stoupala vůně pečených jablek, hlíny a potu, byl jsem moc spokojený, že mě Meg McCaffreyová zase otravuje.

Strana: 154

Leo se zamračil. ,,Mohl jsem to udělat sám."

Obrátil se k Meg. Jistě ji poznal z mých mnoho strastiplných historek. Koneckonců, málokdo se obléká jako semafor a nosí kočičí brýle vykládané kamínky.

,,Ty jsi Meg McCaffreyová."

,,Jo."

,,Bezva. Já jsem Leo. A, hm... ukázal na mě. ,,Jestli tomu dobře rozumím, tak tady tomuhle můžeš, hm, rozkazovat?"

Odkašlal jsem si. ,,My jenom spolupracujeme! Mně nikdo nerozkazuje. Že je to tak, Meg?"

,,Dej si facku," nařídila.

Dal jsem si facku.

Tohle je důvod, proč mám Meg tolik ráda^^

Strana: 156

,,Meg.." Větu jsem nedořekl.

Připadalo mi, jako by nás oddělovala stěna z plexiskla, ale netušil jsem, koho chrání před kým. Chtěl jsem jí říct spoustu věcí, jenže nevěděl jak.

Sebral jsem kuráž. ,,Chci to zkusit." 

Meg si mě změřila ostražitým pohledem. ,,Co zkusit?"

,,Říct ti ... jak mi je. Pročistit vzduch. Zaraz mě, jestli řeknu něco špatně, ale podle mě je jasné, že potřebujeme jeden druhého."

Neodpověděla.

,,Nic ti nevyčítám," pokračoval jsem. ,,Že jsi mě nechala samotnou v háji Dodóna, že jsi lhala o svém nevlastním otci-"

,,Nech toho."

Čekal jsem, že se z nebe snese její věrný služebník karpos Broskvík a skalpuje mě. Ale nestalo se.

,,Chci říct," zkusil jsem to znova,  ,,že je mi líto toho všeho, co máš za sebou. Za nic nemůžeš. Neměla by sis to vyčítat. Ten zloduch Nero si hrál s tvými city, pokřivil ti myšlení-"

Percy Jackson & OlympiansKde žijí příběhy. Začni objevovat