"Možná," ušklíbla jsem se. Chtěl se nahnout a políbit mě, ale já na poslední chvilku ucukla. "Pořád si chci zanechat svojí důstojnost," zašeptala jsem mu přímo před obličejem. Cítila jsem, jak ztuhl. Stále jsem nenápadně pozorovala Stylese, který se bavil s Leonardem, ale stále mě jedním okem pozoroval. Nenápadně mu ukážu vztyčený palec a zase se věnovala Malikovi.
"Nesleduj ho," zasměje se Malik. "Mimochodem jsem Zayn," usmál se na mě a před mojí osobou se objevila jeho ruka.
S povrchním pohledem jsem jeho ruku odmítla. "Moje jméno není důležité," procedila jsem mezi zuby.
"Michelle, nehraj na mě to svý divadlo," zmateně jsem na něj pohlédla. "Nemusíš přede mnou hrát hodnou holčičku, ale mohla bys ji být a říci mi, co máte za plán," ušklíbl se a já jen strnule stála. Přiblížil se ke mě a rukama objal můj pas.
Ušklíbla jsem se. "Já tu žádnou hodnou holčičku nehraju," uchechtla jsem se. "Všichni vědí, kdo jsem," a nenápadně mávla na Stylese, že má okamžitě přijít.
Jedním okem jsem sledovala, jak na mě mávne a omlouvá se Leonardovi. Svou pozornost jsem zase stočila k Malikovi, který mi něco vyprávěl, ale já jsem mu nevěnovala, jedinou pozornost.
Někdo si vedle nás odkašlal. "Nesahej mi na holku," řekl chraplavým hlasem.
"Nebo co?" Uchechtl se Malik. A skenoval kudrnáče přimhouřenýma očima. Nakonec mě pustil a já se nechala přitáhnou Stylesem. Objal mě okolo pasu. No, já v tu chvíli něco cítila, něco, co mi mělo zničit, ale zároveň tak zlepšit život.
"Nebo se postarám o tvou smrt, ale tu máš i tak zaručenou."
//
259 slov
k, bye.
