unspoken words✔️

26. protože všechny hvězdy padaj k zemi

Po výletě jsme zašli k nám. Justin si potřeboval vyzvednout věci, které si přinesl z nemocnice. Nakonec jsme se trochu zdrželi, pustili jsme si něco v televizi.

Kdo zná akční seriál Blinspot, a je do něho stejný fanatik jako já s Justinem, asi tuší, proč nebylo vůbec jednoduché se odtrhnout, nejen proto že konec každého dílu nechá vaše srdce stát ještě dalších několik minut.

Když jsem se zvedla z pohodlné sedačky potažené šedým semišem a došla do kuchyně pro skleněný džbán s vodou, začal mi v kapse zvonit telefon. Koukla jsem se na Justina, který byl ale až příliš zabraný do děje zajímavé reklamy na vysavač, tak jsem mobil vytáhla z kapsy a podívala se, co se může v osm hodin dít tak naléhavého.

Příchozí hovor: Zack

,,Sakra.." Zpanikařila jsem. Nevěděla jsem, co mi může chtít, proč mi vlastně volá.. Od doby, co jsem ho na pár sekund zahlédla v nemocnici jsem o něm nic nevěděla. Nebyl ve škole, neozval se dokonce ani Joshovi, který byl i přes to všechno kamarád jak jeho, tak i Justina. Odešla jsem od kuchyňské linky do koupelny, která byla jen kousek přes chodbu. Potichu jsem zavřela dveře a hovor přijala.

,,Amy? Ah, jsem tak rád, že jsi to zvedla." Oddechl si. ,,Žádný protahování. Co chceš?" Zack se na chvíli odmlčel. ,,Chtěl bych s tebou mluvit." ,,Nemáme o čem." Vychrlila jsem pohotově. ,,Amy počkej. Jsem před tvým domem. Musím ti všechno vysvětlit." Protřela jsem si oči a povzdychla si. ,,Prosím, Amy.. Jen pět minut. Dej mi zasraných pět minut." ,,Fajn, fajn. Jdu tam. Ale víc jak pět minut po mně nechtěj."

,,Kam jdeš?" Ozval se za mnou Justin, když jsem si oblékala bundu a chytl mě za pas. Trochu jsem se pousmála. ,,Jen.. Něco musím zařídit." Zatvářil se překvapeně a podíval se na hodinky. ,,Teď? Jdeš nakoupit v osm nebo co?" ,,Ale ne, jen.. Někdo je venku." ,,Ten někdo je tak důležitý, že mě necháš čekat?" Povzdechla jsem si a sundala jeho ruce z mého pasu. ,,Ne, ale neříkám, že je to maličkost." ,,Tak kdo tam je?" ,,Zack." Šeptla jsem. ,,Ou, Zack. Že jsi to neřekla hned." Zakroutila jsem očima. ,,Teď mi volal. Chce si jen promluvit." Justin už nic víc neřekl, asi neměl náladu se hádat, tak jen pokýval hlavou a vrátil se zpět do obýváku. Já vyrazila ven.

Hned po otevření dveří na mě dýchnul studený vzduch. Zabouchla jsem za sebou a vydala se na boční zahradu, osvícenou měsíčním svitem. Při každém nádechu mi poskočilo srdce, dokud jsem ho nezahlédla stát u záhonu s chryzantémami, v kožené bundě a cigaretou v ruce. Udělala jsem pár kroků a cítila zlost a lítost, hrnoucí se ven. Po půl minutě konečně zvedl pohled ze země a zahleděl se mi do očí. Viděla jsem v nich čirý smutek.

,,Ahoj." Šeptl, na nic víc se nezmohl. Pozdrav jsem mu oplatila jen kývnutím. ,,Tak co chceš?" Snažila jsem se být odměřená, už tak mi způsobil dost bolesti. Nestála jsem o to, aby se mi zas vmíchal do života. ,,Amy, já.. Chci si promluvit o tom co se tenkrát stalo.. Já.." ,,Jestli mi chceš vykládat o tvém úletu s Juliou, myslím, že ona mi to stačila vysvětlit až dost." Zack se zklamaně zadíval do země. ,,Pojď." Kývla jsem hlavou na stranu a rozešla se k zahradní lavičce.

,,Zacku, já opravdu nechápu, co mi tu chceš vysvětlovat. Oba snad chápeme, co se stalo. Prostě jsi mi zahnul." Řekla jsem, když jsme se posadili. ,,To tak není. Nic se nestalo, k ničemu nedošlo, vážně." Přesvědčoval mě. ,,Jen jsme se líbali a když si rozepla kalhoty, tys' přišla. Byl jsem úplně na plech, nevěděl jsem co dělám. Já tě pořád miluju Amy." Poslední věta mě zasáhla jako obrovská čepel stříbrného nože, zabodávající se hlouběji a hlouběji do mé hrudi. ,,I kdybys mě miloval sebevíc, tohle ti prostě nejde prominout.." Můj vztek vystřídal smutek, jedna slza mi sklouzla po tváři a zabloudila kamsi do ďolíčku u klíční kosti. ,,Neplač Amy. Takhle můžeš plakat jenom při poslechu Oasis." Zahleděla jsem se mu do očí a usmála se. ,,Počkej, jak.. Jak tohle víš?" ,,Podcenil jsem tě. Oasis jsou skvělý. Víš, když jsi mě tehdy viděla, tušil jsem, že jsem v tobě kompletně zlomil důvěru. Že jsem tě hodil na dno. A měl jsem obrovský výčitky víš? Protože mám k tobě velký city, větší než jsem kdy ke komu měl. Tak jsem si je v nemocnici pustil a totálně se do nich zbláznil." Nevěřila jsem svým uším. Ještě před pár týdny tvrdil, že ho hudba z minulého století nezajímá, kord Britská. ,,Víš, protože všechny hvězdy blednou a padají k zemi.." Vyjmenoval kousek refrénu jedné z nejznámějších písniček Oasis.

Další slza přepadla přes spodní víčko, tentokrát ji ale Zack stihl setřít a chytl mě za tvář. ,,Promiň Amy." Pomalu se ke mně přiblížil a lehce se otřel o mé rty těmi svými. Upřímně dodnes nevím, na co jsem tenkrát myslela, ale polibky jsem mu začala opatrně oplácet. Po chvíli jsem se odtáhla a postavila se. ,,Tohle bych neměla.. Promiň." ,,Za co se omlouváš?" ,,Vždyť já jsem na tebe naštvaná kvůli nevěře a přitom tu sama dávám pusu někomu, kdo není můj přítel." ,,Počkej.." Zvedl jedno obočí. ,,Ty máš přítele?" Kývla jsem a bez dalších slov se vydala ke dveřím. Hned jak jsem je odemkla a vpadla dovnitř, Zack mě zarazil. ,,Počkej Amy. Kdo to je?" Jen jsem zakroutila hlavou a dveře konečně zabouchla.

písnička->Oasis-Stop crying your heart out

Ahooj všichni! Chtěla bych vám jen moc poděkovat za 825 očiček. To je neuvěřitelný, jak rychle to roste, DĚKUJU! Všechny vás mám moc ráda<3