"Konečně jdeme domů!" ulevím si nahlas. "Přesně..konecne z ty budovy hrůzy!" odpoví Rosie..zasmejeme se. "No..musím teď domu" reknu "ale vecer muzem někam zajít!" podívám se na Rosie která se na mě divá poněkud ďábelsky. Usměju se a strčim do ni. Oplati mi to. "Jasné! Určitě půjdeme! V klubu jsme nebyly minimálně..." "Dva měsíce?" doplním jí. Zasmeje se "jo..cely prázdniny!" Ikdyz přiznám moc se mi tam nechce ale tu radost ji nechci zkazit "dobře takže v osm?" "Jasné! Tak zatim!" Rekne s úsměvem. "Měj se!" Obejmu jí a otočím se. Teď domů. Těším se na Annie a na mámu..neviděla jsem je dlouho. Byla jsem na táboře. Slunce dneska krásně svítí a mě začíná být horko. Jdu po chodníku a naproti mě jde nějaký cizi kluk. Dost hezkej myslim si a usmeju se. Jen se na mě podívá a jde dal. Tss, ale co. Den mi jen tak nezkazí pousmeju se a jdu dál. Jdu okolo autobusové zastávky a v ni sedí parta chlapů. Je jich asi 7 Jsou oblečení do černa...slunce zašlo a já jdu směrem k tmave uličce. Uslysim hluk. Otočím se. Ti chlapi. Mlátí tam nějakou ženu. Uteč. Jdi pryc. Nebo aspoň zavolej policisty ale nechod tam! Ovšem ze neposlechnu. "Hej! Hej vy!" Otočí se. Všimnu si že jeden z nich je ten kluk kterého jsem potkala. Stojí tam a říká jí "Můžeš si za to sama. Neměla jsi to dělat." Zavolám znovu. Otočí se i on. Podívá se na mě jako kdyby mě chtěl zabít. Něco těm chlapům rekne a oni jdou ke mě. Otočím se a odcházím. Slyším že ty gorily zrychlují. Rozběhnu se.
Ahoj ahoj! Jsem tady zase!
Tak co? Líbí se vám zatim příběh?
Doufam že ano. Da mi to práci, ikdyz mě to bavi.
Co myslíte že se stane? Chytnou ji, nebo uteče? Co je to za kluka? A co se to tam vůbec dělo?
To všechno se dozvíte v další kapitole.
Vaše JunyJuly
