Under The Sun

4.

"Ehm..fajn?" Usmál jsem se překvapeně a sedl jsem si vedle něj. Podíval jsem se naposledy za tou skupinkou a nevěřícně jsem zavrtěl hlavou. "Takže.."

"Zdar kluci," přerušil mě Jimin, který k nám zrovna přišel i s ostatními, a sedl si vedle nás. Povzdychl jsem si a usmál jsem se na něj.

"Co jste dělali?" Zeptal jsem se a podíval jsem se bezduše před sebe.

"Co asi, hráli jsme přehazku," odpověděl mi místo toho Kookie, "proč jsi nešel s náma?"

"Prostě jsem nechtěl," pousmál jsem se a krátce jsem se podíval na Yoongiho.

,,Takže.." Hoseok se pokusil začít konverzovat, ale pak ho vyrušil Jiminnieho jemný hlas.

Se zbytkem party se k nám přidali a mě nějakým způsobem dokázali natlačit doprostřed naší skupinky, tudíž jsem seděl ramenem těsně natisklý z jedné strany na Hoseoka a z druhé na Jimina. Ten mi hodil ruku kolem ramene a začal se horlivě zapojovat do konverzace, kterou tam začali vést.

Mezi tím co já jen seděl, beze slov na rtu a hleděl jsem před sebe, na zbylé táborníky a občas jsem pohledem zavadil i o Hoseoka, který mne v jednu krátkou chvíli pozoroval.

,,Slyšel jsem nějaká děcka, jak si brblal o tom, jak je prej doslova nějaká bílá hlava vystrnadila z místa. Nevíš o tom něco?" upozornil na sebe Jin, totalně ignorující dění kolem.

Stočil jsem na něj hlavu a slabě se pousmál.
,,Dejme tomu, že kdyby ona bílá hlava nepostrčila svým prostorově výrazným bokem jednoho tupečka, tak by jeden nejmenovaný hyung nemohl sedět vedle Jimina, pokud by tedy vůbec seděl," na to se jen usmál a pak děkovně kývl. Můžou být ti dva souzeni tomu druhému ještě víc?

Neměl jsem co dělat a vzhledem k tomu, že se na mě blonďáček už spíše visel, než se se opíral nemohl jsem ani odejít.

Zasmál jsem se nad Yoongiho popisem situace.

"Zachránil jsi nám místa," pronesl jsem až slavnostně, jako bych mu uděloval nějaké ocenění, "za což bychom ti měli být velmi vděční.."

Pak jsem to nevydržel a začal jsem se smát nad tím, co jsem udělal. Když mi začlo být trapně, protože se nikdo jiný nesmál, pomalu jsem se uklidnil a omluvně jsem je přejel pohledem.

"No..Yoongi, ty jsi vlastně starší než já, žejo?" podíval jsem se na bělovláska, "znamená to, že bych ti měl taky říkat 'hyung'..?" Zamyšleně jsem si poťukal prstem na bradu.

,,To prosím nedělej, připadal bych si starý. Nikdo z vás to nedělejte," spíše jsem je žádal, než je upozorňoval.
Nikdy jsem si na oslovení 'hyung' nedokázal pořádně navyknout, protože to ve mě vyvolalo divný pocit.

,,A jak ti máme vůbec říkat?" ozval se Taehyung, sedící v těsné blízkosti.

,,Nijak, vzhledem k tomu, že se s většinou z vás bavit nebudu," zamručel jsem a to už mě Jimin lehce chytil za tvář.

,,Má rád oslovení Yoongi Oppa!" vyjekl se smíchem a já se ošil, ale ne natolik, abych sám sobě ublížil, protože mě ten hobit stále tahal za líčko.

,,Jimine drž hu-" zarazil jsem se a rozmyslel si svůj tah.

,,Nebo Agust D. Nebo Suga," vykřikoval dál moje přezdívky. Aby bylo jasno, Yoongi Oppa mezi ně ale nepatřilo.

,,Nebo prostě Yoongi," ozval se nový hlas, tentokrát Jungkooka, který Jiminovy psí kusy, jenž na mě prováděl, s dětským štěstím v očích sledoval. Kolik že mu je?