Btw.: Doufám, že jsi štastný w/GEJMR,Jirka Král [DOKONČENO]

Filozofie s GEJMRem a Jirkou

POHLED JIRKY
      Vzbudil jsem se přesně ve dvanáct. Postavil jsem se a protáhl jsem se. Zkontroloval jsem mobil. Nic nového. Připravil jsem si primitivní snídani, která už byla vlastně oběd. V koupelně jsem se upravil a sedl jsem si za počítač. Zapnul jsem TSko a podíval jsem se kdo je aktivní. GEJMR. Ihned jsem se k němu připojil. ,,Do háje proč já?! Proč jsem ten horší vždycky já...nejradši bych teď hned chcípl" začal do mikrofonu nahlas vzlykat. ,,Gejmre? Je všechno v pohodě?" řekl jsem opatrně. ,,Ehm...já nevěděl, že jsi tady" řekl roztřeseným hlasem ,,Jo všechno je v pořádku." ,,Podle toho co si říkal, to nevypadá, že jsi v pořádku." ,,Jsem v pohodě, fakt" řekl ,,Proč se mnou vlastně mluvíš, když se spolu nebavíme?" ,,Ale GEJMRe..vždyť jsme to včera večer řešili a už jsme se navzájem omluvili, ty si to nepamatuješ?" byl jsem zmatený. ,,Aha" zarazil jsem se ,,Promiň, nedošlo mi to." ,,V pohodě" usmál jsem se ,,Nenatočíme něco?" ,,Jasně." 

       Natočili jsme asi 4 videa. Dva ke mně a dva k němu. Dále jsme si jen povídali. ,,A co máš dneska v plánu?" začal jsem konverzaci. ,,Asi se půjdu projít po Praze" řekl po chvíli přemýšlení ,,Ty?" ,,Já budu celý den v Zetku" odpověděl jsem hned. 

POHLED ONDŘEJE
         ,,Já budu celý den v Zetku" řekl. Tak to jsem ihned věděl, kam bude má cesta směřovat. ,,To je super" pokusím se zasmát ,,Fanoušci budou mít radost." Spíše jsem tím myslel to, že já budu mít radost. ,,Nejspíše ano" odpověděl hned ,,Má přijet ségra, tak taky něco natočíme." ,,Tak ji ode mě pozdravuj." ,,Okey". Povídali jsme si o všem možném. O YouTubu, o technice, o našich sériích i o té co společně chystáme, až k tomu, jaké to tu bude až my tu nebudeme. Úplní filozofové! Taková filozofie s GEJMRem a Jirkou. ,,Tak já už půjdu, díky za pokec GEJMRe" začal se loučit. ,,Ahoooj" usmál jsem se. ,,Ahoj" řekl vesele a vypnul to. Opřel jsem se o opěradlo židle. Za ty dvě hodiny jsem na všechno dokázal zapomenout...a jsem za to rád. 

   Došel jsem před Kotvu. Vyjel jsem všechny ty eskalátory. Vešel jsem do Zetka a objednal jsem si kávu. Sedl jsem si k jednomu z volných stolů u toho nádherného výhledu. Po pár minutách tady všechny ty děti začaly křičet a pištět...ihned jsem to pochopil. Jirka. Uprostřed hloučku dětí, trčela blonďatá hlava. Byl tam ještě tak hodinu přibližně. Děcka odešla zpět k rodičům anebo ke konzolím a Jirka zamířil k obsluze u pultu s jídlem a pitím. ,,Doneste mi tu limonádu pak ke mně" otočil se a mířil si to do studia. U mě se zasekl. ,,Jé čau, proč si minule tak rychle utekl?" zasmál se. ,,Spěchal jsem domů, musel jsem si ještě něco vyřídit" zalhal jsem. Snažil jsem se, aby můj hlas nezněl podobně jako na videích, ale je pravda, že mikrofony ty hlasy trochu mění, takže se to zase tak podobat nemusí. ,,Aha takhle" usmál se ,,Nepokecáme na chvíli, až něco natočíme?" ,,Můžeme, budu čekat" usmál jsem se. Celou tu dobu jsem se utápěl v jeho očích. 

     Trvalo mu to další hodinu. Mezitím co točil jsem projížděl stories a prohlížel jsem si lidi okolo. O pár stolů dál seděla žena s kapucí na hlavě, která upíjela svou limonádu. Odvrátil jsem od ní pohled. Dveře studia se otevřely a z nich vyšel Jirka. Zamkl studio a přišel za mnou. Sedl si naproti mě. Mlčel jsem. Nevěděl jsem co mám říkat. Nakonec jsme si nějaké to téma našli. Nakonec jsme skončili venku a jen se procházeli, protože jsem potřeboval na vzduch. ,,A co rád děláš ve svém volném čase?" zeptal se mě. ,,Pracuju,hraju,chodím do fitka,dívá, se na filmy,chodím do kina..je toho hodně" usmál jsem se. ,,Pracuješ? I ve svém volnu?" podivil se. ,,Ano, dělám práci, která mě baví, tak ji chci věnovat co nejvíce času co jde"  odpověděl jsem mu. ,,Tak to je super...něco jako já" podíval se na mě ,,a co děláš? Jako myslím za práci." ,,Dalo by se to počítat jako IT" zapřemýšlel jsem. Nemohu mu říct, že jsem taky youtuber a že mě zná...tím bych to pokazil. Spíše jsem to pokazím tímhle, pokazil jsem to, že jsem mu to neřekl rovnou. Pozval mě k sobě, aby jsme zahráli nějaké ty hry, protože jsem před ním frajeřil, že ve všem vyhraju. Začali jsme u Minecraftových miniher na SGéčkách a skončili u Fortnite. Ve všem jsem vyhrál. Sedl si na postel a dělal smutnýho. ,,Vždyť jsem to říkal" začal jsem se smát, ale ihned jsem s tím přestal...mohl by mě poznat. Sedl jsem si vedle něj. ,,Nebuď smutnej...prostě jsem jen dobrej" řekl jsem a snažil jsem se zadržet smích. ,,Egoisto...jednou tě porazím" praštil mě do ramene. ,,Si nějak moc věříš, nemyslíš?" řekl jsem provokativně. ,,Věřím si" řekl odhodlaně ,,Věřím, že jednou budu lepší než ty." ,,Hmm" usmál se ,,Tak to, abych doma ještě více trénoval, abych se na tebe připravil." ,,Nesmíš trénovat...to by si byl ještě lepší, než jsi teď." ,,A ty bys byl naštvaný, že?" zvedl jsem jedno obočí. ,,Ano byl..a moc." ,,A to přece nikdo nechce" vyplázl jsem jazyk. ,,Ji-Jirko?!" řekl jsem po chvíli. Ve dveřích se objevila postava v černém. Nejspíše žena. ,,Co?" vypadalo to, že chce něco říct, ale když to taky spatřil, zůstal tam stát s otevřenou pusou. Osoba vešla do Jirkova studia. Ta žena ze Zetka...ta s tou kapucí. ,,Zmetku..." vytáhla z kapsy nůž ,,To kvůli tobě jsem ho ztratila nadobro." ,,Kao?!" vykřikl Jirka. ,,Mlč" okřikla ho. Přitiskla mě ke zdi. Cítil jsem hrot nože pod hrudní kostí...bál jsem se nadechnout. ,,Zkurvil jsi mi život ty hajzle!" začala na mě křičet ,,Slíbil si, že se o té naší aféře nikdo nedozví! A pak si to vykecal přímo mému klukovi...takže si teď užij následky!!" ječela. ,,Kao ne!!" zaslechl jsem Jirku. Ucítil jsem palčivou bolest pod hrudníkem. Chytil jsem se za to bolavé místo. Nahmatal jsem nůž. Začal jsem slábnout. Svět okolo mě se rozostřoval, až úplně zmizel. Spadl jsem na zem. Cítil jsem, jak mi z pusy i z rány teče krev. ,,Ondro?! Slyšíš mě?" slyšel jsem naposledy. Pak už jsem přestal vnímat a upadl do bezvědomí.