Btw.: Doufám, že jsi štastný w/GEJMR,Jirka Král [DOKONČENO]

Tohle není GEJMR...

POHLED JIRKY
    ,,Ondro?! Slyšíš mě?" začal jsem s ním třást, ale žádné reakce se mi nedostalo. Vzal jsem do ruky telefon a rychle jsem přivolal záchranku. Odložil jsem telefon...teď už nezbývá nic jiného než čekat. ,,Co to do tebe kurva vjelo?! Nemůžeš pochopit, že je mezi námi konec?!" začal jsem zničeho nic ječet. Lekla se. ,,Chtěla jsem se mu pomstít..." podívala se na mě ,,a povedlo se mi to." Vítězoslavně se usmála. ,,Tohle není GEJMR..." ukázal jsem na Ondru a klekl jsem si k němu. ,,To si myslíš ty, Jirko..." nestihla už nic říct, protože začal zvonit zvonek u dveří. Otevřel jsem jim. Vtrhli do bytu a naložili Ondru na nosítka. Odjeli s ním dolů a dali ho do sanitky. Zamkl jsem byt a sprintoval jsem ke svému autu. Rychlostí světla jsem nastartoval a vyjel za sanitkou. 

     Nervozně přešlapuju po chodbě už nějakou tu hodinu. Nevnímám čas, takže nemohu přesně říct kolik je. ,,Jiří Král?" ozvalo se za mnou. Otočil jsem se. ,,Ano" přikývl jsem ,,Jak mu je?" ,,Přežil, smíte jít za ním, ale maximálně dvě hodiny, pak musí odpočívat" oznámil mi ,,Pokoj číslo dvacet sedm." ,,Díky" řekl jsem a běžel jsem to hledat. Dvace pět, dvacet šest..aa tady to je. Dvacet sedm. Zaklepal jsem a opatrně jsem vzal za kliku. Vešel jsem dovnitř. ,,Ahoj" usmál jsem se. ,,Ahoj" řekl mi, ale ani se na mě nepodíval. ,,Tak co, jak ti je?" řekl jsem starostlivě a přisunul jsem si k němu židli. ,,Fajn" řekl stroze. ,,Děje se něco?" ,,Ne" zakroutil hlavou a poprvé se na mě podíval. Na očích jsem mu viděl vděk a...strach? 

POHLED ONDŘEJE
       ,,Ahoj" ozval se ode dveří Jirkův hlas. ,,Ahoj" odpověděl jsem mu, ale nepodíval jsem se na něj. Určitě to už ví. Určitě mu Kao řekla, kdo jsem a nebo mu to nějakým způsobem naznačila. ,,Tak co, jak ti je?" dal si židli k mé posteli. ,,Fajn." ,,Děje se něco?" sledoval každý můj pohyb. ,,Ne" zakroutil jsem hlavou a zadíval jsem se mu do těch jeho dokonalých očí. Řekl jsem ne, ale myslím tím ano... 

     Povídali jsme si. A pak to začalo. Došel k tomu, proč mě napadla. ,,Já nechápu proč to udělala...říkala, že se chtěla pomstít...ale ty GEJMR nejsi, že ne?" vzhlédl ke mně. ,,Ne nejsem" zalhal jsem. A to byla ta osudová chyba. ,,Fakt to nepobírám" tvářil se zmateně. Chudák. Kdyby jen věděl...ten by ode mně utíkal hodně rychle.

     ,,Ach jo" povzdechl jsem si. ,,Co se děje?" zareagoval jsem ihned. ,,Ale to nic.." sledoval své ruce. ,,Povídej" po dlouhé době jsem se usmál. ,,Nemůžu" zavřel oči. ,,Ale můžeš..poslouchám." ,,Zamiloval jsem se" skousl si ret. ,,Ale, ale gratuluji" zasmál jsem se. ,,Takhle veselé to není.." zvážněl. ,,Co? Proč?" ,,Protože ta druhá osoba to nevnímá stejně a taky je to takové...jiné zamilování" stále hypnotizoval své ruce. Naklonil jsem hlavu na stranu a zeptal jsem se: ,,Jaké?" ,,Nejde to popsat slovy" usmál se nad svou vlastní větou ,,Jen jedním činem." ,,Tak mi ten čin ukaž" usmál jsem se úsměvem od ucha k uchu. ,,Ne to nejde" zakroutil hlavou. ,,Ale všechno jde, když se chce a já chci, aby si mi to ukázal..teď hned a tady" provokoval jsem. ,,Tak fajn" usmál se a narovnal se. Naklonil se ke mně a....