Nerozumím tomu, proč rodiče nemají rádi mou sestru. Neustále mi říkají, abych ji neposlouchala a navádí mě, abych se s ní nebavila.
Dokonce to zašlo tak daleko, že den jejích narozenin raději stráví se svými přáteli, než s ní.
Ráda bych zjistila, pr...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Otevřela jsem dveře. Klepat jsem se neobtěžovala. Teď ne.
„Lesano...?"
Přisedla jsem si k ní na postel.
Chtěla jsem ji obejmout, ale odtáhla se. „Klaudie..."
Pohlédla jsem na ni. Nezmohla jsem se na jediné slovo. Vypadala tak zničeně.
Jen vypadala.
„Klaudie, už to nedávám."
„Myslela jsem, že to zvládáš dobře. I když, tato verze se mi nezdála moc pravděpodobná."
„Odcházím z domu."
Věnovala jsem jí šokovaný pohled. Čekala jsem všechno, ale na tuhle možnost jaksi zapomněla.
Pousmála se.
„Bude to tak lepší."
„Půjdu s tebou," vyhrkla jsem dřív, než jsem si to stihla pořádně rozmyslet.
Ale, popravdě, co bych si měla rozmýšlet... co můžu ztratit? Rodiče se mi za poslední dobu tolik oddálili a nejlepší kamarádka se se mnou nebaví. Zbyla mi jen Lesana.
Bez ní bych byla dočista sama.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
