Splnil se nám sen, potkali jsme se s M&M

💜Nová škola a už první pusa?💜

,,Ahojte lidičky my jsme Laura a Chloe, dvojčata. A přistěhovali jsme se z Osla do Troforse. Bude nová škola, už se nemůžeme dočkat celkem se těšíme."

Ps: budem psát z pohledu Laury jeden díl a druhej z pohledu Chloe. Budou se střídat pohledy. A také budeme střídat pohledy Marcuse a Martinuse.

Pohled Laury

Budila nás maminka, že je čas vstávat do nové školy.,,Zlatíčka je čas vstávat do nové školy." Řekla naše maminka.
,,Mamí, já nechcu do školy, proč si nevzbudila nejdřív Chloe?? Vždyď je mladší než já, ona chce být všude první a včas." Zamumlala jsem.
,,No vždyď ano, Chloe je rychlejší než ty Lauro. Chloe je sice mladší o 1 minutu, ale co už máš být chytřejší. A šupajte pryč z tý postele!" Naše maminka se asi trošičku naštvala. Co už, nám s Chloe je 16 let, letos už jsme měli narozky.

,,Dobré ráno Lauro." Pozdravila mě Chloe.,,Dobré i tobě Chloe."
Jsem ji odpověděla a pak začalo to její okecávání.
,,Jakto, že nejsi oblečená do školy?? Jakto, že nejsi ještě nasnídaná?? Vždyď přijedeme pozdě do nové školy. Nechci si hned první den zkazit reputaci." Prostě to její okecávání.
,,Ségra vždyď máme přes hodinu času." Potom jejím proslovu jsem se najedla a převlíkla.,,Tak ségra můžem vyrazit." Ach jo lidi nudná škola začíná.,,Mamí hodíš nás do školy??" Já to chctěla říct, ale v pohodě.,,Dobře tak jedem." Řekla naše mamika a jeli jsme. Tatínka nemáme, protože měl autonehodu. Naboural do něj kamion.

Ve škole

Chloe mě celou dobu táhnula až do třídy. A v tom zazvonilo.
,,Trrrrrr." A začíná naše teda aspoň moje nevím jestli ségry, noční můra.
,,Dobrý den žáci, posaďte se prosím. Máme ve tříde nové dvě žákyně. Pojďte před tabuli děvčata prosím. A jak jste si mohli všimnout také jsou to dvojčata, mluvím hlavně na vás Marcusi a Martinusi."

,,Dobře, já jsem Laura a tahle holka je moje dvojče tedy ségra jménem-." Ehem nestihla jsem doříct.,,A já jsem Chloe. Je nám 16 let a jsme rádi, že jsme v téhle třídě." Domluvila a já se konečně mohla dostat ke slovu.,,A bydlíme tady v Troforsu."

,,Tak jo děkujeme děvčata. Posaďte se prosím do nějaké lavice." Konečně jsme si mohli jít sednout, bolí mě dost nohy. Ale co mě znervozňovalo bylo to, že po nás čučí ty dvě dvojčata. Byla hezká.....co si to namlouváš Lauro probuď se.

,,Líbí se ti trošičku Chloe??" Zeptala jsem se potichu sestry.
,,Trošičku, ale nevím kdo je kdo?"
,,Kdo to tam mele!!" Řekla učitelka.
Byli jsme radši se ségrou potichu.

Nastala velká přestávka, konečně.

Když jsme si se ségrou otevíraly svačinku tak přišli oni......... ještě pořádně nevíme jak se jmenujou......XD

,,Ahoj, já jsem Marcus, říkejte mi klidně Mac, a já jsem Martinus, říkejte mi klidně Tinus." Řekl Mac a hned pokračoval Tinus. Óóó oni jsou hrozně moc cute........ ne nejsou Lauro prober se!!

,,Ahoj, já jsem Chloe." Ozvala jse hned moje sestra.,,A já jsem Laura, těší mě." Jen co jsem dořekla tak hned jsme si podali ruce.,,A holky můžete jít dneska ven??" Zeptali se nás obou nastejno.,,Tak co ségra vezmem rovnou sebou i Hachio??" Hachi je pes je to plemeno: Akita inu. Řekla jsem potichu.,,Dobře." Opověděla mi taky potichu.

,,Dobrá hošánkové půjdeme s váma ven, ale nebude vám vadit, že vezmem sebou i našeho psa??"
Ehemmm..... jak to říci? Jo už vím to slovo..........dlouho spolu diskutovali.,,Dobrá vezmněte si psa, ale my budeme chtít něco na odplátku.",,A co??" Jsem se zeptala jako první a všichni tři se na mě podívali.,,My po vás chceme??
Pusu na tvář." Odpověděli a šli domů, protože to byla poslední hodina.

Pokračování příště. Nebo vy chcete ještě trošku delší?? Tak dobrá uděláme to pro vás.

Po škole doma

Hned jsem si lehla na postel a Hachiko mě začal olizovat.
,,Ségra vstávej z té postele deme přeci ven s klukama a Hachim." No jo řekla jsem si v duchu. Pak asi po deseti minutách někdo zazvonil.,,Kdo je to??" Zeptala jsem se ségry, protože asi s tím bude mít něco až po krk.,,Chloe?! Kdo je to??",, Jsou to klucí, když jsi svačila tak jsem jim dala adresu a naše telefoní čísla. Promiň mi to." Nemohla jsem se zlobit na ten její roztomilej kukuč.,,To neva jdu jim otevřít." Tak jsem tedy šla dolů jim s milostí díky ségře otevřít.

,,Ahoj jdete teda ven??" Ptali se mě asi po třetí.,,Chloe dem ven, Hachi ke mě!!" Zařvala jsem na ně mírně. Mamka je v práci až do jedenácti večer. Takže času je dost. Dala jsem vodítko Hachimu a šli jsme. Já vedle Martinuse a ségra vedle Marcuse a Hachi šel mezi mnou a segrou. Po nějaké chvíli povídání jsme si sedli na lavičku. A pak se stalo tohle.

,,Mám tě rád Lauro.",,Já tebe taky Martinusi."Odpověděla jsem mu na prostou otázku." Ale ty to nechápeš, od první chvíle co jsem tě viděl jsem se do tebe zamiloval. Nikdy jsem nevěřil na lásku na první pohled, ale to změnilo jakmile jsem tě poznal" A potom mě nečekaně začal líbat, vůbec jsem to nečekala. Byl to můj první polibek byl to kouzelný okamžik, nezapometulný kouzelný okamžik.,,Já tebe taky," zasmála jsem se a odtáhla se od něho . A ti vedle Chloe a Marcus si tam povídali a něčemu se smáli. No jo, to je celá Chloe. Nikdy se o kluky moc nezajímala.
Pak jsme se rozloučili a šli domů.

Hachiko byl vyvenčený a plný života, který měl kus před sebou.
To už je čtvrt na jedenáct!?
,,Chloe pospěš si, musíme rychle domů." Řekla jsem a běžela co mi a Chloiny nožky stačili.
,,Áááá..... jsme tu právě včas. Za prvé začalo zrovna pršet a za druhé dem si vyčistit zuby, převlíknout se do pyžama a spát."
To jsem si oddechla. Dala jsem malou pusinku Chloe a šla jsem spát.,,Dobrou noc Chloe." Ale ta už mě neslyšela a už chrněla. Po chvilince jsem taky usnula a přemýšlela o tom co jsme dneska všechno dělali.

Pokračování příště...

Tak fajn lidičky to by byl podstatě první díl pokud nepočítáte prologa pokud ano tak druhý díl. A omlouvám se za moc dlouhej druhej či první díl bylo to hodně cca: 1050 slov.
Děkujeme jestli jste to přečetli až jsem. Palec nahoru 👍👍👍👍👍👍👍👍👍👍

Miška a Monča