On je moje princezna

Je mi to líto...

Kane - Tučně

Aki - šikmo

Netušil jsem co je co. Na něco z toho jsem ukázal. Byl jsem strašně unavený, ale bál jsem se usnout. Zazvoní mi mobil. Bratr. ,,Dej mi chvilku." Zvednu se a odejdu do vedlejšího pokoje. Začne se vyptávat kde jsem a když mu všechno vysvětlím naštve se ještě víc. Řekl mi, že je táta dost naštvaný. Čekal že se prý hned vrátím. Hledá mě. Po tomhle zjištění jsem ztuhl. Hovor jsem ukončil a vrátil se za Kanem. Lehl jsem si do jeho objetí a přemýšlel.

Pustil jsem mu tam tedy Shreka. Čekal jsem na něj, abych to mohl zapnout. Po nějaké době přišel, ale nezdál se mi ve své kůži. Zapl jsem to a on se mi schoval do náruče. "Zlato, copak se děje?" Zeptám se ho a začnu ho výskat ve vlasech.

Chtěl jsem nejdřív dělat, že ho neslyším, ale nebylo by to vůči němu fér. ,,Nic se neděje.. Jsem v pohodě." Usmál jsem se na něj. Pohladil jsem ho po tváři. ,,Strašně ti to takhle sluší princi." Usmál jsem se na něj ještě víc.

"Princezno, já vidím že nejsi v pořádku. " Povím mu na rovinu a přitisknu ho na sebe."Jsem rád, že se ti takhle líbím, ale byl bych radši kdyby, alespoň ty obvazy zmizeli." Povím se smíchem. "A teď vážně zlato. Víš že mi můžeš říct cokoliv, že?"

Nechce se mi o tom mluvit... ,,No... volal mi brácha a řekl mi, že táta mě hledá. Chce abych se vrátil domů. Nemyslel si, že to budu brát tak vážně..." Obejmu ho ještě pevněji. ,,Nechci tě opustit. Bojím se vrátit domů..." Trochu se pousměji. ,,Ty obvazy jednou zmizí. Jsem ale rád že jsi alespoň takhle v pořádku."

"Tak jo, rovnou zapomeň, že tě nechám jít k nim!!! Budeš tady se mnou. Tam už tě nepustím, kdo ví co by ti tvůj otec udělal? Nenechám ubližovat svojí princezně! " Začal jsem si ho bránit. "Neboj se, neopustíš mě na to dohlédnu, že se tam nevrátíš." Usměji se na něj povzbudivě a políbím ho. Položil jsem si ho na nohy, jeho nohy obmotal okolo svého pasu, natiskl na sebe a houpal se s ním ze strany na stranu konejšivě. Třeba ho to uklidní.

Mám tak dokonalého přítele! Jakmile se, se mnou začne ze strany na stranu houpat začnu zívat. Za chvíli už zase usnu. Chudák. Měl jsem hezký sen. Zdálo se mi o mamce. Byl jsem v tom snu já, ona a Kane. Bylo to dokonalé. Až moc na to aby to byla realita.

Po chvilce, co ten drobeček usnul, tak skončila i pohádka. Předělal jsem si tedy Akiho do náruče a šel vypnout telku. Potom jsem i s ním odešel do ložnice. Sundal jsem mu kalhoty, protože by se mu v nich špatně spalo, poté jsem ho přikryl peřinou. Políbil jsem ho na čelo a šel se převléct. Oblékl jsem si čistě trenky a hodil na sebe nějaké tričko. Nemusím ho přece vystrašit ještě tím, že bych s ním spal jen v trenkách. Přešel jsem k posteli, lehl si k němu pod peřinu a přitáhl si ho do objetí. Takhle jsem po chvilce usnul s úsměvem.

V noci jsem se vzbudil. Překvapilo mě že na sobě nemám kalhoty. To mě celkem zděsilo a mojí jedinou otázkou bylo, co se stalo? Když jsem viděl jak sladce zase spinká znovu jsem si ho vyfotil. Obdržel jsem třináct zpráv od bratra. Neměl jsem na to teď náladu. Mobil jsem vypnul a znovu se pokusil usnout.

U-cítil jsem pohyb matrace uprostřed noci . Následně jsem slyšel cvaknutí foťáku, nenápadně jsem tedy otevřel očko a uviděl Akiho jak si mě fotí. Dobrá tak jsme alespoň vyrovnaní heh.. Potém, co si lehl jsem ho v uvozovkách "Ze spaní" Objal. Následně jsem počkal dokud neusnul.