On je moje princezna

Jak ti je?

Kane - Tučně

Aki - šikmo

Do 15. min jsme byly před jeho domem. Okamžitě jsem otevřel dveře od auta, ale strýc mě zastavil. Prý abych poslouchal. Uslyšel jsem řev. Strýc mi půjčil menší zbraň s uspávacími náboji. Byl jsem tak nasraný. Strýc řekl, že půjde zezadu. Já půjdu ze předu. Schoval jsem zbraň dozadu za opasek a slušně zazvonil.

Řev utichl. Co se stalo? Pootevřel jsem dveře a vidím, jak se otec baví s policistou. Že by je zavolali sousedi? Byli dva. A ten druhý byl Kane! Chtěl jsem za ním jít, ale otec mě propálil pohledem.

Uviděl jsem na chodech Akiho. Když se na něj otec otočil naznačil jsem mu ústy, ať zůstane na svém místě. Strýc na něj vytáhl trestní oznámení. Ani jsem netušil, že ten týpek je tak hroznej. Hmm, co, tak čtu, tak nahlášený sousedy za vandalismus hm.. Pěkný rejstřík.. Má jít do zadržovací vazby. K tomu jsem si nahrál, jak řval na Akiho, takže mu ho z péče seberou. Se strejdou i sestrou jsme dohodnutí, že se ho pokusíme přetáhnout k nám. Jsou jediní z rodiny, kteří mě nezavrhli kvůli tomu, že jsem Gay a za to jim jsem vděčny. Akimu naznačím ať jde do pokoje a hned se zabarikáduje. Poté čekám na reakci toho chlapa.

Zamknu se a zabarikáduju, jak mi řekl. Sedím na posteli a pozorně vše poslouchám. Zase začal řvát. Alkohol z něj mluvil za něj. Bolí mě celé tělo. To teď ale není důležité. Bojím se. Ne o to co se mi stane. Mohl by něco udělat Kanemu... Nad touhle představou jsem zakroutil hlavou. Ne! Ne to nesmí!..

Strýc na mě pokýval, ať ho spacifikuji. Tak jsem přešel k němu, ale ten chlap mě vzal za vlasy a mrštil o zeď. Tomu jsem se jen uchechtl, jelikož jsem v ten moment vytáhl zbraň a střelil ho do krku. Ještě že to je uspávačka. Strýc na mě pokýval že teď má alespoň na svědomí i ublížení na zdraví a Akiho tak líp získáme do naší péče. Posadím se na zem a kývnu na strejdu, jestli by nezašel pro Akiho. Ten kývne a jde nahoru. Slyším jak klepe na dveře.

Slyším klepání. Měl bych tady ale zůstat... Odbarikáduju všechno a opatrně pootevřu. Když uvidím toho policistu otevřu dveře úplně. ,,A-ano?.."

Vidím Akiho ve dveřích, strejda mu poví ať si vezme věci a jde za mnou dolů. Máme tu počkat než přijede někdo pro toho týpka ach jo.. Aki bude plakat, jak mě tu uvidí.

Za všechno mu poděkuju. Vezmu si věci a jdu rychle dolů. Jakmile zahlédnu Kaneho přiběhnu k němu a obejmu ho. Slzy mi začnou téct po tvářích. Rána... Tu ránu jsem slyšel. Jestli mu jen ublížil... Klepal jsem se a objímal ho. Kdybych ho teď nedržel, asi bych se sesypal k zemi.

Hnedka mu objetí oplatím "šššš, lásko klid, je to dobrý, vše je v pořádku." Šeptal jsem mu celou dobu do ouška, při tom jsem ho hladil ve vlasech. "Neplač. díky tomuhle už se k němu nevrátíš, budeme spolu, tak neplakej. Jsem v pořádku" Políbím ho do vlasů.

Zvednu k němu pohled. Tak rád ho zase vidím. Utřu si slzy. Pořád mě všechno bolí.. ,,Už ho nikdy nechci potkat..." Než přišli.. Stihl udělat něco, co nikdy předtím neudělat. Zmlátil mě, znásilnil, a potom zase zmlátil...

"Dobře, šššš, zajistíme aby se to už nestalo, ju? Teď ale pojedeme do nemocnice. Tohle se totiž musí zapsat do spisu, aby se to uvedlo jako ublížení na zdraví. Má sestra už zařídila něco v tom ohledu, že si tě vezmeme do péče. " Posadím se s ním na zem a čekám dokud nepřijede sanitka.... Nesnáším je. Sanitka nás oba naloží do sanitky. Po celou dobu držím Akiho za ruku a nepouštím ji.

Pozoroval jsem svého miláčka celou dobu. Zavřel jsem pomalu oči, protože v tu chvíli oční víčka vážili asi tunu. Později auto už dojelo k nemocnici. Pootevřu oči, ale jsou pořád tak těžká, že je nakonec nechám raději zavřené.

Celou dobu zůtavám s Akim. Odmítám vyšetření, dokud nevím, že je Aki v pořádku. Začnou ho svlékat. Dohlížím na to, aby mu nechali prádlo, co ale uvidím mě hnedka zarazí. Všude má rány. Ten hajzl! Ukápne mi slza. Doktor ho ošetří a já ho mezi tím opatrně obleču, alespoň triko. Poté se doktor vrhne na mě a začne mě ošetřovat... Hm zlomené žebro hehehe, takže budu mít tlakáček.. Skvělí... K tomu potrhané stehy. Oba jsme dostali ještě nějaké léky a poté nás vzali na pokoj. Lehl jsem si za Akim do postele a objal ho. Po chvíli jsem usnul,

Ani nevím jak, ale usnul jsem. Netuším co se potom dělo. Jen vím že jsem měl divný sen ze kterého jsem se nemohl probudit. Byla mi zima. Netušil jsem jak se mám vzbudit. Ale to asi nebyl úplně problém.

V noci jsem postřehl že se Aki mírně začal klepat. Že by mu byla zima? Zazvonil jsem na sestru a slezl z postele. Okamžitě jsem jí pověděl co se děje a ona odběhla pro doktora, který dal Akimu tu hnusnou kapačku do ruky.. Moje zlatíčko.. Boha.. Já kapačku odmítl.. Je to hnus..

Po nějaké době, jsem se konečně vzbudil. Od mojí ruky mi šla hadička. Kapačka? Co se mi stalo?! Začal jsem panikařit a hledat prvního člověka. V pokoji jsem byl sám. A jak tak hádám... Zase bez kalhot.. Na nočním stolku jsem měl připravený nějaký čaj. Hned jsem to vypil. Měl jsem už pořádnou žízeň..

Ráno se mnou chtěl mluvit můj strýc, jelikož potřeboval sepsat se mnou výpověď o tom co se stalo Akimu.. Poté jsem se vrátil potichu do pokoje a k mému překvapení byl už Aki vzhůru. "Dobré ráno princezno" Povím s úsměvem. "Jak ti je?" Zeptám si ho a přisednu k němu na postel.