Byla tma.
Možná čekal moc dlouho, aby si vzpomněl, proč to všechno dělá.
Možná žil moc dlouho život, který mu nerozuměl.A přesto teď nechtěl, aby to skončilo.
Pohlédl mu do očí. Jen se chtěl ujistit, že tu ještě je, že to všechno neztratil.
Byla zima. Oheň už dávno uhasl.
Naposledy se otočil.
"Čeho se vlastně tak bojíme?"
Ta slova nikdy nebyla vyřčena, zmizela v písni větru, který nemá jméno. Slyšitelné byly jen jejich odstíny.
Usmál se.
A přesto byl rád, že tu je s ním, na konci všeho.
ČTEŠ
The end
Short Story"Čeho se vlastně tak bojíme?" Tvá slova vyzněla do ticha. Toho ticha, které vždycky začíná koncem.