Police or mafia 2

4.

„Samantho?" Šokovaně se na mě dívá s pootevřenými rty. Všimnu si, že jeho vlasy jsou o něco delší, než když to nosil před tím, ale ne o moc. Jeho postava je vypracovanější než dříve, ale jinak se vůbec nezměnil.

Nevím co mám dělat nebo co mám říct. Povzbuzuju samu sebe, abych se odhodlala promluvit nebo něco udělat, ale mé tělo k tomu není schopné.

„Co tady děláš?" Promluví ke mě a sám se probudí z menšího tranzu. „Já-já" zakoktám se a on na mě pozvedne nechápavě obočí. Bože je to tak trapné, nevím co mám říct nebo co udělat. Je mi blbé mu říct narovinu, že jsem ho hledala.

„Je tady semnou" promluví Carlos ve snaze mi pomoct. Justinové oči se ze mě přemístí na Carlose, přičemž se zamračí.

„S tebou? A co tady děláš ty?" Překříží si ruce na hrudi a pozvedne obočí. „Přijel jsem navštívit Antonia" odpoví pohotově Carlos a ukáže prstem na jednu z mrtvol. „A co tady dělá ona?" Kývne hlavou ke mě. Působí na mě tak bezcitně. Myslela jsem si, že bude rád, když mě uvidí, ale vypadá to, že mu to je nejspíše jedno.

„Není to jen zkurvená náhoda, že tady je, že?"

„Ne není" promluvím odhodlaně. „Tak co tady děláš?" Zeptá se mě znovu a zatne čelist.

„Chtěla jsem tě vidět" odpovím potichu. Na moment se jeho obličej uvolní, ale netrvá to dlouho a zase zvážní.

„Proč?" Začínám mít pocit, že to nebyl moc dobrý nápad. „Nejsi rád, že mě vidíš?" Zeptám se a skousnu si spodní ret. „Nechápu proč jsi mě chtěla vidět" neodpoví mi na mou otázku. „To ani já" vydechnu.

„Měli by jste jít" promluví a svůj pohled přesune na Carlose.

„Vidíš mě po čtyřech letech a chceš, abych odešla hned co jsem přišla. Proč?"

„Vem ji Carlosi a běžte odsud" promluví ke Carlosovi „Ne" ucuknu rukou, když se mě Carlos snaží dotknout.

„Jeď domů Samantho" řekne důrazně a chystá se odejít. Donutím své tělo k pohybu a udělám to, co jsem chtěla udělat celé 4 roky.

Trošku k němu popoběhnu a ruce si obmotám kolem jeho krku. Jeho tělo se pod mým dotekem napne. „Nedělej to" zavrčí a snaží se mě od sebe odstrčit.

„Co s tebou je?" Vykřiknu po něm a odtáhnu se. „Samantha" upozorňuje mě Carlos.

„Nic mi není. Jen jsem z toho už dospěl asi. Šel jsem dál Samantho" dívám se do jeho očí, které jsou jiné než kdy dříve. Jsou prázdné. „Nezajímáš mě" řekne tvrdě.

„Jo? Tak proč si najal lidi, aby mě ochraňovali hm?" Můj hlas je hlasitější než bych chtěla, nemůžu to kontrolovat. „Jak to víš?" Zamračí se. Odlepím rty od sebe za účelem promluvit, ale obrovská rána mě umlčí. V okamžiku kdy se ozve ta rána, která otřásne celým domem, mě Justin povalí na zem za gauč, přičemž vykřiknu. Justin mi dá ruku před pusu, aby mě umlčel.

„Ticho" zašeptá mi do ucha a drží mě při zemi. Sám se nakoukne přes gauč ohlédnout situaci. „Co to kurva je?" Zakřičí šeptem k Timovi, který se schovává za křeslo. „Znělo to jako bomba" odpoví mu, načež já vytřeštím oči a zdělám Justinovou ruku z mé pusy. Chci se posadit a podívat se co se děje, ale opět jsem přiražena Justinovou rukou k zemi.

„Jdu se tam podívat" uslyším Carlose a hned na to jeho kroky po pokoji. „Pusť mě" zavrčím a snažím se jeho ruku ze sebe zdělat. Justin mi na to nic neříká, ale pustí mě. „Díky" odfrknu si a posadím se. Justin se všude porozhlédne předtím než se postaví.