Láska až za HROB - znovuzrození

Dlouhá noc

Seděl jsem uprostřed noci na své pohodlné židli v mém skromném pokoji. Zrovna jsem se díval na gay porno a přemýšlel jsem o svém životě. Pomalu jsem si sáhl do kalhot a ucítil něco tvrdého. A napovím vám, slanina to nebyla. Přemýšlel jsem a přemýšlel. Jsou moji tátové opravdu gayové? Kdo je moje pravá matka? Stiskl jsem nejmenovanou bytost uvnitř mých huňatých tepláků. Jezdil jsem. Jezdil jsem jako ďábel. Dostal jsem chuť jezdit na obrubníku. Vyběhl jsem z domu jako zvíře. Pelášil jsem noční ulicí a zasedl jsem na prvním patníku. Ojížděl jsem ho, jako bezdomovec ojíždí stříkačku. Už už ze mě něco kapalo, když najednou vedle mě zastavilo jakési auto.  V těžkém soumraku jsem neviděl, o jaké auto jde. Z čistajasna se ozvalo hlasité ,,huuu huuu huuu". Byli to poliši! Houkali si to přímo k mému obrubníku! Sevřeli se mi půlky, že jsem ještě týden potom nemohl nic vykakat. Najednou z auta vylezl svatý Petr s obuškem. Měl svaly jako Kasanova. Samec první třídy. Olízl jsem si nadšeně rty. Myslím si, že to cítil až na svém žaludu. Petr pevně stiskl obušek a vrhl se na mě! Strhl ze mě tričko a už mě cpal do svého vozidla. Nechal mě sedět za tou kovovou mříží svého vozidla. Čuměl jsem docela zmaten. Petr usedl za volant a rozjel se. Vezl mě pustinou a nad hlavou mu svítila svatozář. Oslňovala mě, jako lidi oslňují billboardy v Las Vegas. Najednou zastavil uprostřed pole. Byla tam jediná budova. Jediná v celém okolí. Vypadala jako policejní stanice. Petr vstal a mužnýma svalnatýma rukama mě odtáhl dovnitř. Volal jsem o pomoc, ale žádnej svatej Petr mě nepomohl. Posadil mě do elektrického křesla. Byli jsme tam úplně sami. Připnul mě svorky z elektrického křesla na bradavky. Pomaličku mi do nich pouštěl proud na minimum. Cítil jsem, jak něco v mých kalhotech roste. Viděl jsem, jak mu něco roste v kalhotech taky. Vypadalo to jako obušek ČÍSLO 2. Smyslně jsem zaúpěl do noci. Petr se na mě podíval a vrhl se na mě. Měl jsem penis delší jak amazonka a Petra to jednoznačně vzrušovalo. Kousal mi do něj jako vlk! Jako dravej čokl. A já jsem řekl ,,Peťuldo, nech toho ty dobytku!" A on je hrubijánský hlasem odvětil ,,Ne ty svině bílá, vošukam tě jako doga!!" Něco mi přiložil na ústa a zbytek večera si nepamatuji. Probudil jsem se ráno ve své posteli. Nevěděl jsem, zda to byl sen nebo ne. Jediné, co nasvědčovalo, že včerejší noc byla pravdivá, byla díra na zadečku na mých kalhotkách jak z bavlny od krtečka a bolest ve škvíře stínů.