Psycho Sitter || HS [CZ Translate]

2.

Cassandra's POV

Ztuhla jsem po slovech, která vypustil z úst a Ben tam jen ustrašeně stál. Slyšela jsem chraplavý smích přicházející z úst muže. Otočil se s úšklebkem na tváři a řekl: 

„Dělám si srandu... možná." Poslední část řekl tiše, takže jsem ho mohla sotva slyšet.

Ben se držel mého ramene a odmítal ho pustit, muž se podíval na Bena s úsměvem.

„Vezmi mě do sklepa, dítě." Jeho hlas se ozýval domem.

Podívala jsem se dolů na Bena a viděla ho zavrtět hlavou v nesouhlasu.

„No, stejně půjdeš." řekl, chytil Bena za jeho malé rameno a začal ho tahat ode mě pryč.

Jen jsem tam zaraženě stála, musím něco udělat.

„Ne!" vykřikla jsem.

Muž zastavil a podíval se na mě.

„J-já se t-tě-" Zakoktala jsem se, přešla k Benovi a vytrhla ho se sevření toho muže. Do ucha jsem mu zašeptala: 

„Zavolej policii, jakmile budeme z dohledu." Kývl hlavou.

Ten muž mě chytil za ruku a táhl mě od mého malého bratra. Vedla jsem ho do kuchyně, kde jsou dveře do sklepa. Otevřela jsem je a podívala se dolů do té tmavé díry. Vždycky jsem nerada chodila do sklepa, nebylo to zrovna přátelské místo, byl tam jen malý úložný prostor a hrozně málo světla.

„Dámy první." řekl mi a podíval se na dveře od sklepa.

Rozhodla jsem se s ním nehádat a prostě jít po schodech první. Jak jsem šla po schodech dolů,cítila jsem,jak se ke mě blíží, dokud nebyl hned za mnou.

Zastavila jsem se a okamžitě jsem měla možnost pocítit jeho dech na mém krku, naklonil se k mému uchu a pošeptal mi:

,,Slyšel jsem, co jsi říkala svému bratrovi..." ozval se jeho hlas u mého ucha, ,,a za to zaplatíš," dodal.

Zmraženě jsem stále na místě, neschopná se pohybovat kvůli přicházejícímu strachu.

,,Jdi!" Křikl a posunul mě o tři kroky dopředu.

Ztrácím svoji rovnováhu a můj obličej jde vstříc schodům, ruce dávám před sebe připravujíc se na pád, ale ten však nepřichází. Otevřu oči a můj obličej je jen pár centimetrů od dřevěné podlahy. Cítím silné paže ovinuté kolem mého pasu, podívám se přes rameno a vidím toho muže, který mě drží. Vytáhne mě zpátky na nohy a postaví zpět na podlahu.

,,Děkuji." řeknu a pokračuji pěšky až k přízemí.

,,Kde je váš box?" Zeptal se.

,,Jaký box?" Zvedla jsem jedno obočí.

,,Elektrický box." řekl.

Cítila jsem se docela hloupě, mám na mysli, co jiného by tady mohlo být? Vzala jsem ho na místo, kde byl box. Otevřel víko a stlačil několik tlačítek. O několik minut později se světla rozsvítila, a tak to celé bylo méně děsivé. Zatímco si pohrával s elektrikou, mohla jsem vidět jedno z jeho tetování, které bylo na klíční kosti. Bylo velmi malé ve srovnání s ostatními, které měl. Byla to dvě malé slova: I'm sorry. Zajímalo by mě, co je mu líto. 

 Jeho hluboký hlas mě náhle vyrušil v mých myšlenkových pochodech.

,,C-co že?" Vykoktala jsem.

,,Řekl jsem... jdi." řekl.

Prošel kolem mě a utíkal nahoru po schodech, musela jsem skoro běžet, abych stačila jeho dlouhým rychlím krokům. Po návratu do kuchyně jsem doufala a modlila se, že Ben zavolal policii, ale neviděla jsem ani neslyšela žádné sirény.

Šla jsem do obýváku a viděla Bena sedět na gauči. Ústy jsem mu naznačila: ,,Zavolal jsi policii." Zavrtěl hlavou. Šla jsem k němu a posadila se vedle něho. 

,,Proč?" zeptala jsem se ho.

,,Nemohl jsem, domácí telefon nefunguje a svůj jsem nenašel." řekl a podíval se dolů.

,,Cassie, co se s námi stane?" Ve chvíli, kdy to dořekl se muž vrátil a na tváři měl rozzlobený výraz.

,,Slyšel jsem, že někdo zavolal policajty, je to pravda?" Jeho pronikavé zelené oči skenovaly mého bratra. Ben jen seděl a zavrtěl hlavou.

,,Nelži mi!" řekl muž a zvedl ruku, aby mohl dát Benovi facku.

,,Ne!" řekla jsem.

Jeho ruka se zastavila v polovině cesty a podíval se na mě. 

,,Ne, to b-byla moje v-vina." řekla jsem a podívala se na muže.

,,Tak v tom případě!" zařval a praštil mě.

Moje hlava letěla dolů, jak ruka opustila mou tvář. Podívala jsem se přes vlasy ve tváři na mužův zmatený výraz, první slza vyklouzla z mého oka a stekla po mé tváři. Muž odešel do kuchyně a začal křičet a klít různá slova, pak jsem slyšela něco jako roztříštění skla.

,,Cassie..." slyšela jsem Benův hlas.

Otočila jsem hlavu a podívala se na Bena, po celém obličeji byl vidět jeho strach. Pak se malá slza vykutálela z jeho oka, utřela jsem ji dřív než stihla stéct po jeho tváři. Posadím si ho na můj klín a přitisknu ho k sobě.

,,Co se s námi stane? " Zeptal se.

,,Já nevím." Opravdu jsem to nevěděla. Všechno, co jsem věděla bylo, že muž v kuchyně byl psycho.

 © _Discovered_