Ve dnech po Brumbálově oživení - nikdo tomu slovu nemohl uvěřit, a přesto se to skutečně DĚLO - bylo na hradě po dlouhé době veselo a všude panoval čilý ruch. Smrt Brumbála zasáhla úplně všechny - snad kromě pár nejzatvrzelejších Zmijozelů s nejchladnějšími srdci -, a tak se stejnou měrou, s jakou jeho smrt ovlivnila život na hradě, ho teď ovlivnila v opačném směru. Brumbála musel milovat téměř každý: však kdo by nemiloval moudrost v kombinaci s dětskou rozpustilostí, která se ovšem neprojevovala jen při výběru podivných cukrovinkových hesel pro Brumbálovu pracovnu (mimochodem, hned po svém znovunastoupení do funkce ředitele, které se profesorka McGonagallová v jeho prospěch ráda vzdala, pro svou pracovnu v duchu svého typického humoru vybral heslo "mátoví želé hadi" - což se, vzhledem k tomu, že se ještě nedávno po hradě plazila Nagini, nesetkalo mezi studenty ani mezi profesorským sborem příliš s úspěchem).
Všichni se mnohem radostněji pouštěli do oprav hradu, mnozí si při práci i zpívali, a všem se především po dlouhé době lehčeji usínalo. Brumbálova přítomnost měla zázračné účinky: svět, ve kterém figuroval Brumbál, byl bezpečný svět. Snadný svět. Pod Brumbálovou ochranou se zdálo všechno nebezpečí - které Voldemortovou smrtí pominulo jen zdánlivě, protože spousta Smrtijedů válku přežila a nyní se skrývala - mnohem menší a vzdálenější; půda pod nohama jistější, když tu byl někdo, kdo po dlouhé době strachu všechny zaštítil svou ochranou.
Brumbál byl ovšem první dny poněkud ztracený - dalo by se snad i říci, že toho hodně zaspal. Harry s Hagridem mu postupně přiblížili vše, co se dělo v Zapovězeném lese; já, Ron a Neville jsme zase obsáhle vyprávěli, jak jsme zničili viteály a jak Neville v poslední chvíli zabil Nagini nebelvírským mečem. A profesorka McGonagallová ho seznámila se vším ostatním - s tím, co se dělo po celý poslední školní rok, vyprávěla mu o bojích mezi Smrtijedy a obyvateli hradu, o všech ztrátách a šrámech, které Bradavice utrpěly. Teprve teď jsme si všichni začali uvědomovat, kolik věcí se změnilo - dokud je člověk uprostřed nějakého neštěstí patřičně zaměstnán, nedochází mu tolik jeho dosah. Ale v té chvíli, kdy jsme Brumbálovi vyprávěli, jsme se často museli odmlčet, abychom znovu našli slova pro hrůzy, které se staly, a byli jsme mu vděčni, že nás nepřerušoval ani nepobízel k dalšímu hovoru, ale trpělivě a s naprostou vyrovnaností vstřebával veškeré informace, které jsme mu dokázali poskytnout. Víc než kdy dřív jsme byli vděčni za jeho schopnost přizpůsobit se bez výčitek kolísavému tempu složitého hovoru a postavit se k jakkoli velkému problému s rozmyslem a bezbřehým klidem, který svým způsobem uklidňoval i všechny okolo. Možná právě díky němu byl Brumbál schopen se rychle začlenit do nově nastoleného chodu Bradavic a sám mu dál udávat, coby ředitel, rytmus.
• • •
Na druhou stranu Brumbálovo zázračné vzkříšení rozviřovalo i vážné debaty, co se vlastně stalo a jak s tím do budoucna naložit. Takový zázrak znamenal jen jedno: byl zbořen jeden ze základních pilířů, na kterém kouzelnické umění stálo. Po celá staletí se oživování mrtvých považovalo za něco, co zkrátka není možné, a to ani pomocí kamene vzkříšení, který přiváděl k životu pouze tělo, ale ne duši. Nakonec se však ukázalo, že i ten v celém procesu sehrál svou roli.
Po bitvě o Bradavice se mělo za to, že se kámen vzkříšení ztratil v Zapovězeném lese - Harry alespoň tvrdil, že ho tam upustil poté, co se setkal se svými blízkými. Když se ale Brumbál probudil, vypadl kámen vzkříšení ze záhybu jeho šatů. Jak se tam mohl dostat, na to nikdo nedokázal najít uvěřitelnou a přitom nevyvratitelnou odpověď. Kámen v Zapovězeném lese nemusel spadnout na zem, mohl Harrymu vklouznout do kapsy a odtud zase do Brumbálovy hrobky, když se nad ním Harry skláněl, aby mu vtiskl do rukou jeho hůlku. Ale Brumbál vždycky říkal, že v Bradavicích se dostane pomoci každému, kdo si ji zaslouží. A byť to zní neuvěřitelně, spousta z nás věří, že si kámen k Brumbálovi sám našel svou nevysvětlitelnou cestu... Bradavice jsou magické místo, a ani ten, kdo by v nich strávil celý svůj život a ještě sto dalších, by nedokázal osvětlit veškeré jejich záhady. Jak se ale Kámen vzkříšení dostal ze Zapovězeného lesa, to nakonec nebylo podstatné. Jediným, co bylo v tu chvíli důležité, se v tu chvíli stalo to, že se kouzelnickému světu najednou nabídly možnosti, jak zvrátit běh věcí, který způsobila finální bitva s Voldemortem.
• • •
Byl tu kámen vzkříšení, který přiváděl k životu tělo. Byla tu bezová hůlka, která byla schopná spustit bezpochyby ten nejsložitější proces, který kouzelnický svět znal. A pak tu byla Myslánka. Její účinek byl nezpochybnitelný - dokázala přivádět k životu mysl. Nebylo pochyb o tom, že Myslánka musí být něčím jako čtvrtou relikvií smrti, o které nikdo předtím nikdy neslyšel.
ČTEŠ
Love Transfigurated [POZASTAVENO]
Fanfiction„Někdy je třeba volit mezi tím, co je správné a co je snadné." -- Albus Brumbál Po pádu Pána Zla se celý svět změnil. Nyní proti nám nestojí jedna věc, proti které je třeba společně bojovat - nyní musíme bojovat každý sám za sebe, za své vlastní sny...