To the moon and back- Ereri

899 50 0
                                    

Ležel jsem na posteli a znuděně zíral do stropu. Důstojníci měli dnes nahoře oslavu Hanjiných narozenin a všichni pili. Všichni včetně kapitána Leviho. A já to nemohl vidět. Někteří nováčci dostali za úkol na té párty obsluhovat a prý někteří dokonce hlídali, aby se důstojníci dostali do svých postelí ane do cizích. Jak já jsem si přál abych tam byl a hlídal svého heichou. Jak asi vypadá opilý? Červená se? Je roztomilý?
Znuděně jsem se převalil. Oni slavili, a já měl po večerce... Tomu říkám svět. Víc jsem se zahrabal do peřin.
Kapitán mě dnes požádal, abych mu vyměnil povlečení, protože bude celý den pracovat. A já to s radostí splnil. Kapitán si měnil povlečení co pět dní A tak jsem si ho brával po něm. Vždycky nádherně vonělo, po něm. Hlavně jeho polštář... pevněji jsem ho objal.
Usnul jsem. Nakonec mi vždy stačila jeho vůně a spal jsem celou noc.
Probudil mě hluk z chodby. Nejprve jsem se polekal, že zaútočili titáni. Potom mi došlo, že se spíš ostatní vrací do svých postelí. A jelikož jsou opilí, sotva zvládají chůzi.
" Hej Levi... neměl by jsi už chodit." uslyšel jsem slečnu Hanji. Opatrně jsem přešel ke dveřím.
Jen opatrně jsem nakoukl na chodbu. Vlastní pokoj jsem dostal teprve nedávno a vážil jsem si ho o to víc. Hlavně okna, ze kterého byl krásný výhled.
" Klid..." kapitán zněl jinak když byl opilý... " Zvládám i jiné věci čtyřoká, tvoje samohonka těm z podzemí nesahá ani po kotníky. " Zasmál se. " Měl bych asi zajít za mámou." Na momemt zase zvážněl. " Nebyl jsem tam už pár let." nakonec pokrčil rameny a zase pokračoval dál.
Nenápadně jsem nechal otevřené dveře a sedl si na parapet. Tušil jsem, že kapitán přijde. Něco ve mě mi to říkalo.
Minutku na to rozrazil dveře.
" Oi, Erene, neměl by jsi spát?" byl klidný... ani nevypadal, jako někdo, kdo se zrovna opil. Ale alhokol z něj trochu cítit byl.
" Omlouvám se pane... já... já jsem... jen jsem se díval na hvězdy. " Sklopil jsem hlavu a v duchu dodal, že jsem chtěl aby přišel.
" Hrozně mi připomínáš Isabel..." zamyslel se nahlas. " někdy mi dost chybí víš? Nesmím si připouštět, že to já je zavedl na povrch." zamumlal si pro sebe a posadil se na židli.
" jdi spát Erene." díval se na mě tím pohledem, co nepřipouštěl námitky. Raději jsem uposlechl.
Když jsem zalezl do postele, posadil se ke mě a trochu mě zachumlal.
" Hezky se vyspi."dostal jsem ještě pusu na čelo a začervenal se.

" Pane? Zůstanete tu prosím?" chytl jsem ho za rukáv košile. 

Chvíli na mě překvapeně zíral. " ale proč ne?" zabrblal si pro sebe a začal se svlékat. 

" Pane! To nemůžete!" začervenal jsem se o dost víc. 

" A to mám jako spát oblečený?!" vyjel a mě a já se cítil tak malinký. 

" Ne..." sklopil jsem hlavu a podstrčil mu jedno ze svých triček. Poděkoval mi, převlékl se a lehl si vedle mě. 

Popřál jsme mu dobrou noc a usnul čelem k němu. Krásně voněl. Probudil jsem se brzy k ránu. Ležel stulený v mé náruči, jeho vlásky mě lechtaly pod nosem. 

Málem jsem se roztopil nad jeho roztomilostí. Ve spánku měl uvolněný výraz. Dýchal klidně a zhluboka. Měl lehce pootevřené rty, které mě sváděly k polibku. A krásně mě hřál. 

Dal jsem mu drobnou pusu na čelo a užíval si společné chvíle. Až se probudí nejspíš mě jen odstrčí a bude se tvářit, že se nic nestalo. Ale teď jsem měl pár okamžiků pro sebe... a navíc uvidím, jak se bude probouzet.

Spokojeně jsem se usmál a odhrnul mu vlasy z čela. Jeho dýchání se změnilo. V první řadě si protřel oči. Vypadal tak roztomile. 

" Dobré ráno." zívl si.

" D-dobré, heichou." začervenal jsem se. Stále jsem ho držel v náruči, měl jsem strach ho pustit. 

" Dneska asi nebude problém trochu si přispat." znovu zavřel oči. Víc jsem ho k sobě natiskl. 

" Oi Erene! Nemůžu dýchat!" trochu mě od sebe odstrčil. Znovu jsem se na něj nalepil. Nedokázal jsem se víc kontrolovat a políbil jsem ho. 

I když jsem pak dostal ránu, ta vteřina našich spojených rtů mi za vyražený zuby stála. 

Měl lehce zarudlý tváře a díval se jinam... ale i když mi dal pěstí nikam nešel. Vzal jsem jeho hlavu do dlaní a políbil ho znovu, tentokrát se nebránil. Dokonce i spolupracoval. 

Povalil jsem ho pod sebe a začal se starat o jeho krk. Vzdychl. Byla to rajská hudba, chtěl jsem slyšet víc jeho vzdechů, ale on si dal ruku pusu a vše tlumil. 

" Prosím ne, chci Vás slyšet." jemně jsem mu ji odtáhl. 

Toužil jsem po něm tak dlouhou dobu. Každý jeho vzdych mi byl odměnou. Pronikl jsem do jeho drobného těla.

" Opovaž se být jemný." přítáhl si mě do drsného polibku. 

Ten den jsem zažil nejlepší sex v životě...

One shots [ErenxLevi]Kde žijí příběhy. Začni objevovat