Bolest, nic jiného jsi cítit nemohl. Když jsi nepřišel do školy, poslal na tebe starosta policii. To, co našli bylo děsivé. Byl jsi domlácený, celý od zaschlé krve. Měl jsi těžké poranění břicha a jen díky tvému zásahu jsi nevykrvácel na podlahu. Zlomil ti obě nohy, takže jsi nemohl chodit... prsty i ruce. Neumím si představit, jak si za to musel trpět.
On nás slyšel. Nebránil jsi se. Jeho vlastní kamery zaznamenaly, že jsi jen křičel bolestí, ale neudělal jsi jediný pohyb, jediný náznak sebeobrany. Tím jsi ho porazil.
Sňali z tebe pro vážná zranění podmínku. Jemu uvalili zákaz přiblížení se k tobě. A z tebe se stal hrdina, co přetrpěl peklo podle pravidel města. Vím, že ti to bylo jedno. Ten hajzl ti už blížil. Už se to stalo. Ale byl jsi svobodný. Věřím, že to pro tebe dost znamenalo. Jako první po té, co jsi se probral jsi dal výpověď.
Byl jsem ohromený jak se do tebe i přes všechna ta zranění vracel rychle život.
A tam jsme měli první rande. Přinesl jsem ti do nemocnice film, taky pár dobrot a prostě jsme si povídali. Než jsem odešel dal jsem ti malý polibek na rozloučenou. Poprvé v životě jsi se na mě usmál. Už jsme nebyli student a učitel.
Byl jsem já a ty.
Jenže... druhé rande stále nepřicházelo. Navštěvoval jsem tě v nemocnici dost často. Nosil jsem ti romantické vzkazy, nebo květiny, ale nic z toho jsi nechtěl.
Neměl jsem ponětí, co vše mám dělat.
Přeci jen mi opět pomohli tví přátelé. Hanji-san se ke mě jednou vplížila, když jsi usnul a já šel domů.
" Má rád, když si na nic nehraješ. Květiny a bonbóny mu už nosilo dost lidí." mrkla na mě a nechala mě abych si to přebral.
Nejprve jsem nerozumněl... ale pak jsem pochopil.
Pamatuješ naše druhé rande?
Kosi ti srůstaly a tak jsi musel zůstat zavřený na pokoji. Ale ty jsi chtěl ven, nebýt znovu někde zavřený pro své dobro. Nemohl jsem tě vzít ven, aniž bych ti ublížil. Ale mohl jsem ti ukázat něco jiného.
Přinesl jsem ti virtuální realitu. Viděl jsem to samé, co ty na počítači. Udivilo mě, jak moc jsi se tam rozhlížel. Jako, kdyby jsi něco hledal. Povídali jsme si u toho. A z tebe snad poprvé v životě sršelo nadšení.
Nejvíce se ti líbila obloha. Nevím proč jsi si vybral rozlehlou louku obklopenou lesem... ale užíval sis to. Několik hodin jsme spolu mluvili a ty jsi sledoval oblohu... les, vše okolo sebe, jako kdyby jsi to snad viděl prvně. Pochopil jsem, co Hanji myslela a udělal ti radost. Moje vzpomínky na budoucnost už téměř zcela vymizeli. Nepamatoval jsem si proč jsem se náhle tak změnil. Časem jsme uvěřil vlastní lži.
Faktem ale bylo, že mi na tobě záleželo. Ve snech mě často děsil nemocniční pokoj, kde jsi jen zíral z okna... nemluvil jsi, ani jsi nejedl.
Na našem třetím rande se ztratila i ta poslední vzpomínka. Bylo to pod pohledem do tvých krásných očí. Usmívaly se. Konečně tě chtěli pustit do domácí péče. Už jsem nedokázal myslet na mrtvé oči, když ty tvoje zářily.
Jistě... byl jsi a stále jsi panovačný, sem tam nafoukaný, přísný a cleanfreak, taky si myslím, že bych tě mohl bez potíží nazvat čajofilem. Uvědomuji si, že to tu někde je. A to, jak si tě idealizuju jako dokonalou bytost je trochu přehnané...
Nejhorší na tom ale je, že se nic z toho nikdy nestane. Protože není možné přenést lidskou mysl o několik let nazpět a změnit tak minulost.
Na druhou stranu... už na pokoji nejsi sám. Konečně jsme tu dva.
11. 07 .2018
Eren Jeager trpí halucinacemi, kde má vztah s hospitalizovaným Levi Ackermanem. V jedné silnější chvilce na sebe prozradil, že i když ví, že je to celé blud, nedokáže se toho světa vzdát. Z toho důvodu je pro pozorování pacienta v apatickém stavu dobré mít k jeho probuzení někoho, kdo bude neustále u něj. Pan Jeager mu tedy vypráví smyšlené příběhy o tom, jak jsou spolu a jak jsou šťastní.
Prozatím se pozorováním neprokazuje účinnost tohoto postupu.
18.05.2019
Eren Jeager začíná přijímat, že jeho vymyšlený svět není možné uskutečnit. Jeho mysl se vrací k normálnímu stavu. Pokud půjde tímto tempem, brzy bude moci být převeden do domácí péče.
Levi Ackerman stále nereaguje na jakékoli podněty.
Dokončila přepis vrchní sestra. Konečně to bylo kompletní a sepsané.
" Tomu neuvěříš." přihnal se ošetřovatel Armin za ní. " Ackerman reaguje na léčbu!"
V sestře jako kdyby se krve nedořezali. Ten šílenec opravdu přivedl svého milého nazpět z tajemných zákoutí jeho mysli?!
/ AN: Moc děkuji, že jste vydrželi až do konce :) doufám, že se povídka líbila a moc prosím o zanechání komentáře, nebo hvězdičky. Na pár Eren/Levi jsem nenarazila teprve nedávno a ještě se v nich zaučuju. Ale doufám, že tato povídka stála za dočtení až do konce :) /
