unspoken words✔️

44. cesta pro cigarety

Možná jsem svou reakci lehce přehnala, musíte mě ale chápat. Nikdy jsem moc nevěřila lidem. Od mala jsem s tím měla velké problémy, jako by mi oči všech pořád dokola říkaly ,,nevěř tomu. Jsou to jen hloupé žvásty." Ať už to ale bylo jakkoliv, dost mě naštvalo, že se chovali jako puberťáci. Ano, i já udělala hodně špatných věcí. Ale od dospělých lidí to bylo ještě o něco horší. Asi si říkáte, že bych je měla nechat být, že jsou to moji rodiče, kteří našli znovu ztracenou lásku,.. Já to s nimi ale jaksi nesdílela. Můj otec byl pro mě od mala reprezentován jako někdo zlý a nesprávný. Nemohla jsem ho jen tak nechat, aby znovu ublížil matce. 

Teplá, velká dlaň na mém rameni mě přerušila z transu, ve kterém jsem brnkala předehru písničky Under the bridge od RHCP pořád dokola. Sundala jsem si sluchátka z uší a nechala je jen těžce ležet kolem mého krku. Byl to Justin, který mě uvedl zpět do normálu. Jako už mnohokrát předtím.. 

,,Amy, nechceš se vrátit a dojíst s námi večeři?" ,,Jestli jsi přišel jen proto, že matka postrádá pár očí, které by mohly sledovat, jak se nezávazně baví s mužem, se kterým měla před osmnácti lety dítě a který ji už jednou tak moc podrazil, že mi o něm vyprávěla jen samé zlé věci, tak.. Ne. Nepotřebuju to vidět." Vydechla jsem a sluchátka položila na zem. ,,Ale ne, já si jen chci promluvit." Zvedla jsem obočí a postavila svou kytaru ke stěně, hned vedle té Justinovo. ,,Víš přeci, jaké to bylo, když jsme spolu nemluvili. Když jsem byl na tebe naštvaný za.. No, však víš. Bolelo tě to, že?" ,,To je slabé slovo." Pokrčila jsem rameny. ,,Ale pořád se milujeme. Potřebovali jsme pauzu, spíše tedy já, abych si vše srovnal v hlavě, ale.. Pak jsem se zas vrátil a byl schopný to s tebou urovnat. Něco špatného se mezi námi stalo. Stejně jako mezi tvými rodiči před lety. Taky se odcizili. Ale.. Teď se k sobě znovu vrátili. Urovnali si ty problémy, ať už jakkoliv.. A budou šťastní. Protože se stále milovali, i přes to všechno. Potřebovali jen pauzu, jako všichni ostatní." Na chvíli bylo v místnosti ticho, můj mozek se snažil zpracovat vše, co Justin řekl. Bylo na tom něco pravdy, ale.. Nebyl to úplně stejný případ, ten náš a ten jejich. ,,Dost divná pauza.." Vypadlo ze mě nakonec trochu naštvaně. ,,Víš Justine.. Já chápu co jsi tím chtěl říct, dává to smysl a je na tom i něco pravdy. Vlastně docela hodně.. Ale to, jak se otec zachoval a to, jak mu to matka beze všeho za sex prominula, když mi o něm ještě před pár lety povídala, jak by ho zabila, kdyby jen koutkem oka o něj zavadila.. Prostě mi to přijde zvláštní." ,,Já vím." Pousmál se Justin a pohladil mě po hřbetu ruky. ,,Ale oba jsou to tví rodiče. Zkus se na to podívat z jejich pohledu. Zaslouží si být šťastní, nemyslíš?" Potom se zvedl, pohladil mě po rozpuštěných vlasech a vzdálil se. Když za sebou zabouchl dveře do zkušebny. ještě chvíli jsem seděla a přemítala, než jsem se rozhodla se vrátit a v klidu dojíst jídlo, které jsem uvařila. 

***

,,Amy, posaď se prosím." Usmála se matka, když jsem přišla do kuchyně a chystala se dojíst večeři. ,,Jo, jasně.." Zamumlala jsem a koukla se na Justina, který se jen usmíval. Byl rád, že jsem dala na jeho řeči. 

,,Tvůj otec půjde po večeři do obchodu, koupí nějaké věci na zítřejší oběd. Budeme vařit my." Mlaskla a společně s otcem se zasmála. ,,Nebude to problém, ne?" Otec zvedl obočí a já pokrčila zmateně ramena. ,,Vůbec ne, myslím.." ,,Zajdu i pro cigarety. Už mi došli. Chcete někdo?" ,,Vezměte nám s Amy dvoje, prosím." Já s plnou pusou jen kývla. ,,Dobře." Postavil se, oblekl si bundu, kterou měl přehozenou přes židli a pohodil klíčky od motorky. ,,Hned jsem zpátky. Potom si zahrajeme nějakou deskovku, co vy na to?" ,,Dobrý nápad!" Rozhodila matka ruce do stran. Otec jen kývl, pohladil mě po vlasech a matku dlouze políbil. Byl to opravdu dlouhý polibek. Takový, jaký se dává na rozloučenou. 

Bylo to ten večer naposledy, co jsem svého otce viděla.