creepypasty - Nightmare

Překvapení

¤¤¤

• Tatínku, kam šla včera maminka?
~ Zlatíčko, maminka je mrtvá už pět let, umřela několik dní po tvém narození.
•To není pravda! Včera mi říkala pohádku na dobrou noc!
~To se ti asi jen něco zdálo.
•Nezdálo!  Viděla jsem ji!!!
~Nemel nesmysli a jdi už spát, zítra musíš do školky.
•Ale já tam nechci, chci zůstat s maminkou.
~Maminka tady není, musíš se s tím vyrovnat.
•Proč když to není pravda?
~Hele podívej, já vím, že je to pro tebe složité, že jiné děti mají maminku a ty ne, ale je to prostě život. Už to neřeš ano? Jsi prostě jiná a tak to prostě zůstane. Ale teď už jdi spát.
•Hmmm...

¤¤¤

•Tatínku?
~Copak?
•A proč maminka nemá oči?
~Co to plácáš?
•Včera jsem ji viděla, říkala mi pohádku o králi a královně. Ale neměla žádné oči.
~Zlatíčko, maminka už není mezi námi.
•Ale tati, já jí viděla. Opravdu tam byla!
~To se ti asi jen zdálo.
•Nezdálo! Viděla jsem ji! Opravdu, proč mi nevěříš?
~Nebudeme to už řešit ano?
•Tak dobře.

¤¤¤

•Tati ?
~Děje se něco?
•A proč maminka nemá pravou ruku?
~Jak jsi na takovou věc zase přišla?
•Včera mi maminka zase říkala tu samou pohádku. Ale chyběla jí pravá ruka.
~To není možné, tvoje máma je přeci mrtvá, nebudu to dál rozebírat, ať si tvoje fantazie vymýšlí, co chce.
•Ale...
~Pšššt, už o to nechci nic slyšet ano?
•Tak dobře...

¤¤¤

•A tati?
~Copak zlatíčko ?
•A proč maminka nemá na levé ruce žádnou kůži?
~Co jsi si to zase vymyslela?
•Já si to nevymyslela, maminka u mě včera večer byla a říkala mi...
~Pohádku,...ano já vím, a jaká to byla pohádka?
•O králi a královně.
~A můžeš mi ji také povědět?
•No dobře, snad si na ni vzpomenu... Byl jednou jeden král a královna, jednou se královně narodila dcera. Problém byl v tom,  že princezna nebyla dcerou krále, ale někoho jiného. Královna chtěla krále opustit a odjet z jejich království i s její dcerou. Král to ale zjistil a zavedl královnu do zámeckého sklepa, kde ji umučil k smrti. Vybodal jí oči,...
~To stačí. Poslouchej. Řekni mi ,po pravdě kdo ti tu pohádku vyprávěl.
•Maminka přece.
~Ne, to není pravda, ona je mrtvá.
•Není!
~Je a hotovo dvacet!  Běž do pokojíku než udělám nějakou večeři.

¤¤¤

•Tatínku? 
~Potřebuješ něco?
•A proč mamince chybí srdce ?
~Maminka je mrtvá UŽ SE S TÍM SAKRA SMIŘ!
•Ale...
~Žádné „Ale" prostě maminka už není mezi námi tak to pochop, běž už spát ano?
•Hmmm.... Ale ještě něco.
~No?
•Jak maminka umřela?
~V autonehodě před pěti lety.
•To není pravda! Maminka říkala, že jsi ji...
~Mám pro tebe překvapení, ve sklepě ,pojď za mnou.
•Jupí! A co to bude?
~Překvapení,..
•Jaké?
~Uvidíš,..
•Chci to vědět hned!  Nemám ráda překvapení!
~Já taky ne...

Oke, tak tady jsem zase já (po dlouhé době). STÁLE ŽIJU! (ale musela jsem si odinstalovat wattpad, kvůli nedostatku místa v úložišti, ale teď ho mám na tabletu a vše je zase OK )

Tahle creepypasta se od mých ostatních dost liší, nejen tím, jak je napsaná, ale taky tím, že jsem si ji nikde nepředepisovala, ale psala jsem rovnou sem, takže ji nenajdete v žádném z mých deníků, ale pouze zde. Tyhle „rozhovory" (nebo jak mám nazvat tenhle tip creepypasty) se zde moc oběvovat nebudou, ale sem tam, možná něco takového ještě jednou napíšu :D

(mám doma ještě jednu creepypastu, ale dám ji sem až později :/)

To by bylo asi vše (jo,  a změnila jsem si jméno, ale jsem to stále já :D)

Tak zatím :D