Pokračování příběhu Dostatečně krásná: Vybraná! Hrozí nepochopení děje a souvislostí.
Sedm je pryč. Dvacet zbývá. Jak se jejich počet snižuje, objevují se lidé, kteří veřejně proti tradici Zápisu vystupují.
Na zámku jsou stanovena bezpečností opat...
Neodmítnout ani nepřijmout. Tomu se říká diplomatické řešení. Ponechání dostatečně dlouhého množství času, aby se člověk mohl rozhodnout přesto, že odpověď mu je už předem jasná. Někdy se ale zdá nemožné ji vyslovit nahlas. Jako kdyby se až tehdy stala pravdivou. Jako kdyby nyní nic neznamenala. Byla jen pouhou možností. Tou ovšem nemohla zůstat věčně.
Tmavovlasá dívka se procházela po zámku. Světlá sukně splývala k zemi, lehce průhledný volánek překrýval dekolt. Tenká mašlička pásku visela těsně u látky na zádech. Tmavovláska si přišla téměř nahá, když se oné látky dotkla. Přišlo jí, jako kdyby nezakrývala vůbec nic. Opak byl ovšem pravdou. Zakrývala všechno. Dodávala jí na jemnosti a nevinnosti, jíž měla dívka na rozdávání. Dokázala být ovšem tvrdá a neoblomná. Nenechala si nic vymluvit, což byl také ten důvod, proč se právě procházela po chodbě, když by měla být už dávno v posteli. Věděla, že kdyby ji načapala královna nebo jedna z jejích dam, pravděpodobně by žádala, aby opustila královský dvůr. Nebylo vhodné, aby se osamělá dívka pohybovala v tak pozdní hodinu po zámku. A to bylo ono. Kris nebyla sama. Pár metrů za ní kráčel nejmladší člen její stráže, jež nad ní měl tu noc bdít.
Ke dvojici se brzy přidala další osoba, jež se rovnou zařadila po bok dívky. „Je pozdě.“
„Pravda. Co tu potom děláte, slečno?“ odvětila nevzrušeně tmavovláska. „Ani zámek není bezpečný. Mohla byste lehce přijít o život,“ upozornila ji rádoby starostlivým tónem.
„To vy ale také, vždyť...“
„Od toho je tu Denys, slečno,“ skočila své opatrovnici do řeči a přes rameno se na mladého strážného usmála.
„Malém vás otrávili. Tomu nikdo z nich nezabránil. Strážný, co vás hlídal, by za to měl přijít o hlavu,“ odfrkla si Bellance.
Dívka zatla ruce v pěst. Tahle žena věděla, jak spolehlivě člověka naštvat.
Zlost má tendenci nás ovládat. Říkáme věci, které bychom si častokrát raději nechali pro sebe. Pokud chcete z člověka dostat, co si doopravdy myslí, buď jej opijete nebo naštvete. Co si vyberete je jen a jen na vás. Tmavovlasá dívka nehodlala Bellance dopřát tu radost, že by se neudržela. Zhluboka se proto nadechla a sladce se usmála. „Každý děláme chyby. Já sama jich udělala nespočet. Stejně jako má matka.“
Žena se na dívku zděšeně podívala. Podle strachu, jež měla v očích, Kristin odhadovala, že se obává, co všechno dívka ví. Pravda byla taková, že o minulosti své opatrovnice nevěděla v podstatě nic. Byla vybraná. Vypadla dřív, než Elisia. To bylo vše. O zbytku mohla jen přemýšlet a tipovat.
V tuto chvíli nebylo ovšem podstatné, co věděla, ale to, co dokázala vytěžit i ze své nevědomosti. „Matka mi nedávno psala. Ptala se na vás.“
Nad tím žena ohrnula nos. „Dříve se nezajímala,“ procedila skrz zaťaté zuby. „Nevidím důvod, proč by měla dnes.“
„Byla přeci princeznou a...“
„Princezna neprincezna. Její hodnoty byly špatně dané. Ale co by člověk chtěl. Vždyť byla jen obyčejný míšenec...“
Kristin se tvrdě kousla do rtu. Tohle slyšet nechtěla, stejně jako to Bellance nechtěla říct. „To já jsem také, slečno.“
Žena přikývla. „To je také ten důvod, proč přijdete o život,“ zavrčela žena a zahla do jedné z užších uliček.
Strážný se chtěl vydat za ní, ale Kristin ho zastavila.
„Tohle byla výhrůžka, lady,“ odporoval Denys.
„Měl bych ji předvést princi.“
Nad tím tmavovláska pokroutila hlavou. „Králi, Denysi. Ten má jako jediný moc někoho zavřít či odsoudit.“
„Prozatím,“ ujelo strážnému.
„Jak to myslíš?“
„Vy jste si nevšimla, že už nechodí na vaše společné snídaně a ostatní jídla?“ zeptal se. „Po hradě se šušká, že je nemocný.“
„Nemocný?“
Strážný přikývl.
„Brzy se ukáže pravda. Bude se konat hon a ten si král nikdy nenechal ujít.“
Moc informací. Dívčina mysl byla přeplněná. Nedala jí spát. A tak se lady ze sedmé Oblasti vrtěla v posteli a doufala, že ji únava brzy odnese do říše snů. Stalo se. Ráno hned po probuzení přišla další zpráva. Lady Rae byla vyloučena. Kristin si nemusela dlouho lámat hlavu s tím, o koho se jednalo. Moc dobře si dívku, jež jí připomínala lišku, pamatovala. Zavřela oči a ještě chvíli jen tak ležela v posteli. Tentokrát její mysl zaplňovala pouze jedna věc. Zase jich bylo o jednu méně.
_______________________________________
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
