Thinking

Část Třetí

Šlapal jsem jako o život. Když jsem dojel na následující ulici, uviděl jsem v jednom okně plakat dívku. Na chvíli jsem zastavil a jen tak se na ni díval. Byla krásná a ať ji rozplakal kdokoliv, určitě si to nezasloužila. Když si všimla, že ji pozoruju, pousmál jsem se na ni. Hned na to jsem rychle nasedl na kolo a ujel.

Blížil jsem se už k lesíku, když jsem si všiml velkého kouře nad stromy. Začal jsem šlapat mnohem rychleji. Snad se nestalo nic hrozného.

Když jsem dorazil k mostu, bylo pod ním jedno auto. Moc dobře se tam nedalo dýchat, kvůli velkému množství kouře a tak jsem si přes ústa dal šátek, který jsem měl ve vlasech. Seskočil jsem z kola a podíval se dolů z mostu. Uviděl jsem tam auto. Rozhodl jsem se, že se pod most půjdu radši podívat. Seběhl jsem přes velký dým k vodě, která byla pod mostem. Uviděl jsem tam jedno auto. Tmavě modré barvy.

"Je tam někdo? Jste v pořádku?!" zakřičel jsem chraplavým hlasem a na to se rozkašlal.

"Joe-" slyšel jsem slabě. Rozeběhl jsem se vodou k autu. Vody tam nikdy moc nebylo. Hlas mi byl povědomý. Cestou jsem přemýšlel komu patří a pak mi to došlo. James.
"Jamesi vydrž. Vydrž! Už jdu." pomalu jsem se blížil k autu. Když jsem se k němu dostal, rozrazil jsem dveře u řidiče a uviděl Jamese.

"Že ty si nikdy nedáš pokoj. Ty jsi jel zase rychle, že?" povzdechl jsem si a podíval se mu na ránu, kterou má na hlavě. Nejspíš se musel hlavou udeřit do předního skla.
"Promiň." zaskuhral. Vzal jsem jeho mikinu, která byla na sedadle spolujezdce a ovázal mu ji kolem úst, aby mohl lépe dýchat.
"Chyť se mě kolem krku. Vynesu tě z toho auta ven. Počítej s tím, že tímhle už nikdy nepojedeš." řekl jsem mu a on na souhlas přikývl. Chytl se mě kolem krku a já ho chytl za záda. Zaskuhral a tak jsem ho chytl trošku níž.
"Dobrý?" zeptal jsem se ještě a on mi už jen přikývl. Posadil jsem ho vedle mého kola na mostě. Opřel jsem ho o zábradlí.
"Zavolám sanitku."
"Joe, ne. Já to zvládnu. Nebolí to tolik." držel se za hlavu.
"Trvám na tom. Tam tě aspoň pořádně ošetří. V takovém stavu tě nemůže máma s tátou vidět." řekl jsem mu už při vytáčení čísla.
"Joe, ty vždycky všechno posereš." řekl a pak se najednou skácel k zemi.

"Dobrý večer. Potřeboval bych nahlásit bouračku. Stala se u Wickery Bridge, jeden muž v bezvědomí. Prosím, přijeďte co nejdřív." telefon jsem típl a začal jsem Jamese profackovávat. Nakonec jsem to vzdal. Přiložil jsem svůj prst na jeho zápěstí a snažil se vnímat jeho tep, ten jsem ale nenahmatal.
"Nemůžeš mě tady jen tak nechat." zaklel jsem a začal mu dělat masáž srdce. 

*Pozn. autora: Píseň: Alessia Cara, Scars to your Beautiful*