Barva nachu | ERERI ✔️

XVI. Tlustá prasnice

EREN
O týden později

Po tom sexu na ošetřovně mě Levi ignoroval. Nevím proč, ale furt ke mně lezl Marco. Jen abyste byli v obraze. S Erwinem jsem to skončil a nikdy už nic nebude. S Levim jsme měli jen jednou sex a to na té ošetřovně, což byl fakt úchvatný sex co jsem kdy měl. Největší problém je ale Marco. Furt za mnou leze jako ocásek, ale je s ním alespoň sranda.

Celkem mi vadí, že se mi Levi vyhýbá. Moje prdelka by zase potřebovala pořádně ošukat, hlavně že měl kecy, že jsem jeho. Každopádně táhlo pomalu na osmou hodinu a nerad bych přišel pozdě. Rád bych si to s Levim ještě vyjasnil. Jenže to by ten loudal Marco musel sebou taky pohnout, že jo. Už jsem zmiňoval, že je ochotnej udělat cokoliv, abych se s ním bavil?

„Marco, mám žízeň, dones mi pití!"

„Jistě Ere-"

„Říkej mi pane, jinak se s tebou nebudu bavit."

„Ano, pane, jak si přejete pane."

Vážně se s ním člověk nenudí. Přemejšlel jsem o tom, že bych z něj udělal svýho čokla, ale to nutkání mě nějak během chvilky opustilo. Páč jsme byli před školou a mojí prioritou byl teď Levi. „Hej Marco, buď hodnej pejsek a čekej na svého pána ve třídě." Poručil jsem mu a vydal se hledat.

Nechtěl jsem to dělat, ale jako...abych se dozvěděl, kde Levi je, musel jsem jít za ředitelem. Zamířil jsem si to přímo do ředitelny. Dvě uličky v pravo a jedna v levo, potom po schodech nahoru a přímo za nosem. Jako správný vychovaný student jsem na dveře zaklepal. Kdo by se divil, místo odpovědi se ozývalo sténání. V domění, že to byl Levi jsem ty dveře rozrazil. A teď se držte, nebyl to Levi ale Annie. Vykulil jsem oči a zač se prostě bezdůvodně smát.

„Tak já přijdu jindy, pane řediteli." Ruce jsem dal do omluvného gesta a vycouval jsem pryč. Potom jsem se vydal zpátky do třídy. Armin mě tam už vítal tím jeho přiblblim úsměvem. Neměl jsem na něj náladu, prostě jsem čekal až se Levi objeví ve dveřích naší učrbny. Dveře se začínaly otevírat, ale místo jeho do třídy vlezla nějaká tlustá prasnice.

„A vy jste jako kurva kdo?!" Vstal jsem z lavice a prohlížel si tu horu sádla. V obličeji se jí prostřídali včechny odstíny rudé. „To jste jako sežrala učite Leviho, abyste nás mohla učit?" Pokračoval jsem „Erene, měl bys toho nechat, to není od tebe hezký..." Vražedným pohledem jsem se podíval na Armina a ústy naznačil slovi "sklapni". Neměl jsem náladu na školu, prostě jsem se prodral skrze dveře, řeknu vám, že to bylo náročný prodrat se tak úzkou škvírou. Pak jsem zmizel ze školy pryč.