Never leave you [ j.jk + k.th + m.yg + p.jm ]

Chapter 8

Tae seděl na posteli a čekal na příchod mladšího. Stále si mnul prsty u rukou. Byl moc nervózní. Chtělo se mu brečet ale slzy nepřicházeli. Lehce sebou škubl když uslyšel cvaknutí kliky a následné kroky " Ahoj Tae " Kookie se mu hned vrhl kolem krku " Chyběl jsi mi hyung " mumlal mladší stále dokola " Chceš tu dneska přespat " zeptal se blonďák když společně došli do kuchyně aby si udělali čaj " Rád. Jen jestli ti to nebude vadit, myslím, teda poslední dobou mám takový pocit jakože ti vadím " Tae se na mladšího podíval. Věděl co se chystá udělat. Nejradši by ho poslal pryč. Radši by mu nalhal že ho nesnáší. Radši by mu zlomil srdce ale pořád v hlavě viděl Yoongiho krásné oči. Už jen ty oči ho nutili udělat tu odpornou věc. " Tak to není Kookie, jsi pro mě všechno, vážně " ujistil ho Tae a společně si sedli na gauč. Bylo okolo osmé hodiny. Tae věděl že se to blíží.
" Je čas jít spát Kookie. Je moc pozdě " Tae vzal mladšího do náruče a společně s ním se položil do postele. " Dobrou noc " Kookie se nahnul aby ho mohl políbit. Kdyby jen tušil že je to naposled " Dobrou " Tae zhasl světla a zavřel oči. Usnout ale v plánu neměl. Spíše jen čekal na to až usne mladší. Kookie se ale pořád převaloval a něco mumlal a tak Tae nikdy nevěděl zda už opravdu spí. Proto to zkusil až kolem druhé hodiny. Ruce se mu třásly když si pomalu sedal. Díval se na mladšího. Byl krásný. Vlasy mu padaly do očí. " moc mě to mrzí Kookie " zašeptal když vzal do ruky svůj polštář. Posunul se blíže k mladšímu a polštář nastavil nad jeho obličej. " Strašně moc mě to mrzí " vzlykl a vší silou co měl polštář přimáčkl Kookimu k tváři. Mladší sebou začal škubat a nejspíše se snažil prosit. Marně. Ještě malou chvíli, mumlal si Tae mezi vzlyky. Po pár minutách byl konec. Telíčko pod ním se už nehýbalo. Tae se vyčerpáním svalil na svojí půlku postele a propadl v hysterický pláč. Brečel tak moc že už to ani nevnímal. " co teď, co teď, co teď " mumlal si dokola když mu už úplně došlo co se stalo. " Musím odjet, nebo se ho zbavit " byly dvě možnosti co měl " mužů říct že se udusil ve spánku " to by mu mohlo projít.
" Takže tvrdíte že už jste ho takhle ráno našel " zeptal se po několikáté starší policajt. Tae nemě kývl " Je to ale zajímavé takhle se udusit ve spánku " mumlal dál " kdyby jste si na něco, na jakoukoliv maličkost vzpomněl dejte nám vědět. Mi se vám po pitvě těla ozveme s nějakými informacemi " Dodal a Tae mohl opustit budovu nemocnice.