Daddy, please

1

Louis' Pov

Jako vždy jsem dnes vztal před budíkem. S ospalým výrazem jse se dostal to koupelny a opřel se o umyvadlo dlaněmi. Podíval jsem se na sebe a povzdech si. Snažil jsem se nasadit veselý výraz ale nepovedlo se. S dalším povzdechem jsem zalezl do sprchy a dal si studenou sprchu. Poté jsem s ručníkem došel do pokoje kde jsem pohladil mého psa po hlavě. Jmenuje se Felix. Je to rotwailer. Mám ho strašně rád. Je se mnou od mých deseti. Je velice poslušný a cvičený k obranně.

Poté co jsem si natáhl spodní prádlo jsem začal prohrabovat šatník. Nakonec jsem si natáhl uplé modré džíny a růžový svetr. Je to můj nejoblíbenější. Je tak strašně moc heboučký. Nakonec jsem  si vzal boty a tašku a vydal se do kuchyně. Moji rodiče už snídali. Jako obvykle jsem jim popřál dobré ráno, ale to mi opětováno nebylo. Byl jsem zcela ignorován. Už mi to přestává i vadit. Vcelku jsem si zvyknul. Vzal jsem si jablko do pusy a vydal se do školy. Pěšky jsem tam za deset minut. Nacpal jsem si do uší sluchátka abych přestal vnímat tento krutý svět a mohl se ponořit do toho mého v mé hlavě.

Když jsem došel ke škole, uviděl jsem Jacka a Martina. Jsou to něco jako moji nejhlavní šikanátoři. Milují mi ubližovat. Je tu už ale na denním pořádku, takže jsem si zvyknul. Pokusil jsem se okolo nich projít, ale marně. Jack mě chytl za zápěstí a škubnul. Dopadnul jsem na zadek a uslyšel jejich smích. 

,,Malá buzna si myslí, že projde?" Zeptal se Martin a já si zkousl spodní ret. Je to pravda. Jsem gay. Bohužel se to dozvěděli i moji spolužáci, a já teď zažívám peklo. Uviděl jsem jak se Jack napřahuje nohou a chystal se mě kopnout. Zarazil ho ale hlas učitele. Všichni tři jsme se na něho podívali. Já s očima plných vděku. Nakonec Jack s Martinem odešli a já se pomalu zvednul. Vzal jsem si svojí tašku, která zkončila na zemi a pomalým krokem se vydal do třídy. 

Po škole jsem se vydal do parku. Nikdo tam teď nebývá. Prošel jsem městem a napojil se na chodník vedoucí k parku. Došel jsem tam a usmál se. Je tu vždy krásně. Došel jsem pomalu k lavičce a sednul si. Opřel jsem se a zavřel oči. V takovém prostředí mám vždy chuť zpívat. Proto jsem na nic nečekal a vytáhnul svůj mobil. Měl jsem stažených několik písniček, kde nebyla slova ale jenom hudba. Našel jsem tu kterou jsem chtěl a pustil ji. Znovu jsem se opřel, zaposlouchal se a začal. 

Heart 

Beats

Fast

Colors

And promises

Když si tak vzpomenu, dostal jsem už tolik slibů. Nikdo je nikdy nesplnil. Proto jsem možná tak nedůvěřivý. Celý život mi rodiče slibovali jejich lásku. Stejně se na mě vykašlali a ani neřeší, že s nimi bydlím.

How to be brave...

How can I love 

When I'm

Afraid 

To

Die

Jak přesná tato část písně je na mě. Bojím se milovat. Byl jsem už tolikrát raněn, že už i v tomhle nemám důvěru. Navíc, koho bych já mohl milovat. Jsem jen.... nikdo. Jsem pro všechny neviditelný. 

Můj hlas se rozlýhal parkem a já se konečně trochu uvolnil. Byl jsem rád že je tu tohle místo. Zde se můžu cítit jako já. Ani jsme nevnímal své okolí a pokračoval. Miluji zpěv. Zpěv je to co mě drží nad vodou. Je to něco so mi pomáhá se uklidnit a zapomenout aspoň na chvíli. Zavřel jsem oči a na mé tváři se objevil úsměv. 

I have died 

Every day

Waiting for you

Darling don't

Be afraid

I have loved you

For a thousand years

I'll love you for thousand

More...

Nakonec jsem otevřel oči a vypnul hudbu. Protáhl jsem se a zvednul se. Uslyšel jsem křupnutí větve a rychle se tím směrem podíval. No to si děláte srandu. Harry Styles stál přede mnou v celé jeho parádě s úšklebkem na obličeji. Zamrkal jsem a zatajil dech. 

Harry Styles je muž kterého se tady každý bojí. Je to boss nějakého gangu. Vražda, drogy, krádeže... to vše je na jeho denním pořádku. Na živo jsem ho ještě neviděl. Dá se ale lehce poznat. Tělo pokryté tetováním, kudrnaté vlasy, namakaná postava a zelené oči. Byl to zaručeně Harry Styles. A koukal na mě, jak na nějakou kořist. 

,,Umm..." Začal jsem a on se zasmál. Pomalu došel až ke mně a byl tak blízko, že se naše hrudě setkaly. Musel jsem udělat několik kroků dozadu a zvednul hlavu abych se na něho mohl podívat. Pak jsem ale znovu okamžitě sklopil pohled.

,,Jsi rozkošný zpěváčku." Řekl hlubokým hlasem a já se mínil rozklepat. Kdyby nebyl ten, kdo byl, už bych asi před ním klečel na kolenech a prosil. No teď to taky mohu udělat, ale budu prosit o svůj život. Udělal jsem dalši krok vzad ale to se mu zjevně nelíbilo a chytl mé zápěstí. Přitáhl si mě blíž a studoval mě očima. 

,,Líbíš se mi. Chci tě." Řekl mi narovinu a já vykulil oči. Začal jsem panikařit. On to na mě uviděl a znovu se zasmál. Pak mě pustil a prošel okolo mě. Jen jsem si oddechl ale neopovažoval jsem se pohnout. Mohu být rád, že z toho vyváznu živý a že už ho neuvidím.

,,Najdu si tě. Vždy dostanu to, co chci." Zavolal nakonec a já znovu stuhnul. Že jsem si vůbec něco myslel. Je to Harry Styles. Vždy dostane to co chce. Jen doufám, že tentokrát ne. Nehodlám se s ním znovu potkat.

Nakonec jsem si vzal věci a vydal se domů. Rodiče doma nebyli a já se usmál. Došel jsem do svého pokoje a pozdravil Felixe. Sedl jsem si ke stolu a vytáhl svůj deník. Felix si lehl na moje nohy a znovu podřimoval. Zapsal jsem si vše co se dnes stalo. Pak jsem se jen opřel a přemýšel. Nechápu, proč by měl Harry chtít zrovna mě. Možná jsem ho upoutal tím, že jsem zpíval. To stejně pro něho ale nemůže být vyjímečný.

S myšlenkama nad Harrym jsem chodil po domě celý den. A s nima jsem i usínal. Nevím jestli to bylo tím nebo ne, ale spalo se mi dobře.