20. Procházka

112 7 1
                                    

,,Procházka při měsíčku?"zasmál se Láďa když uviděl Janet a Remuse
Remus se polelaně podíval na Janet
,,Není úplněk, takže při měsíčku ani ne" řekla Janet která zaregistrovala Remusův vyděšený pohled
,,Tvůj kamarád se zřejmě úplňku bojí co? Bacha na něj, tráva je vlkodlak" zasmál se Láďa a odešel do kuchyně.

,,Tak kam půjdem?"zeptala se Janet
,,Rovnou za nosem?" zasmál se Remus
A jak řekli tak taky šli, došli k nějakému obchůdků se suvenýry
Vešli dovnitř a ovanula je příjemná vůně levandule. Janet a Remus se začali rozhlížet po obchůdků. ,,Páni koukej na tohle, koupíš si minci za minci"zasmála se Janet ,,ti mudlové jsou zvláštní"
,,Pšt, nebo si o nás budou myslet že jsme úplný blázni" zasmál se Remus
,,Pobavíme se?" navrhla Janet
Remus se zasmál a kývl
Janet mu tedy pošeptala plán
,,Dobře, jdi se přeměnit" řekl Remus a čekal až se Janet přemění
Vzal jí v podobě lišky do náruče a vešel do obchodu.
,,Dobrý den, rád bych si koupil támhle toho plyšáka" řekl Remus prodavače a položil jí na pult lišku ,,bude to stačit?"
,,Proboha chlapče! Ty jsi zabil lišku! Jen kvůli plyšákovi? Bože na nebi to snad není pravda, Áááá!" zaječela protože se liška pohnula.
,,Ven!" zaječela paní a Remus s pobaveným úsměvem v doprovodu lišky vyšel z obchodu

Janet se přeměnila a vydali se dál.
,,Kde máš vlastně toho Kůroleza?" zeptal se Remus po chvíli cesty
,,Zůstal v lese" řekla Janet ,,bylo by dost divný kdybychom takhle přišli k mudlům"
,,To jo" uznale přikývl Remus

Začalo pršet a oba kouzelníci už chtěli vytáhnout hůlky. Pak se ale hned plácl do čela. Už byla tma a tak bylo obtížnější najít cestu zpátky do hospůdky. Už chybělo jen pár desítek metrů. Janet podklouzla noha a už cítila jak spadne když ji na poslední chvíli ji chytly dvě silné ruce. Její dech se teď odrážel o jeho tvář. Byli jen malý kousek od sebe, jejich nosy se skoro dotýkali. ,,Miluji tě" zašeptala Janet a překonala tu malou vzdálenost a políbila ho...

,,Ježišmarja, pojďte dovnitř nebo ještě nastydnete!" zavolal na ně hospodský Láďa a překazil tím nejkrásnější okamžik
Remus pomohl Janet na nohy a šli na pokoj mlčky. Když přišli, panovalo mezi nimi takové, nevysvětlitelné ticho, každý si to musel vyložit sám. Janet se šla očistit a Remus mezitím seděl na kuchyňské lince a přemýšlel o chvíli co se stala.

Janet se mezitím přemýstila do postele a Remus do koupelny. Stále pršelo, ale k dešti se ještě přidala hromy a blesky. Remus vylezl s koupelny, měl na sobě jen krátký kalhoty a přemýšlel kde bude spát. Koukal se nahoru na postel, má jít spát k Janet nebo si má najít místo kde bude spát sám? Jeho dumání přerušil hrom a škubnutí v posteli a tím se rozhodl kde bude spát. Vylezl po schůdcích a lehl si k Janet. Udeřil další hrom a Janet sebou opět škubla. Remus se jen usmál a objal ji. V tomto objetí, tito dva Nebelvíři usnuli.

Okej, takže 3 kapitola za den😂💖. Doufám že se vám libila. A upřímně jak myslíte že bude Remus reagovat? Zkouška čtení dodatků, takže teďka pokud jste to přečetli, napište do komentů 😀

Vlkodlak a Já ||DOČASNĚ ZRUŠENOKde žijí příběhy. Začni objevovat